Článek
kanady / aneb důležitost čisté obuvi a hlavy /
Byl jsem hodně mladý a trochu divoký. Ten večer jsem s kytarou vyrazil z Týnce do „Pášabaru“. 5 kiláků do Vidlákovy Lhoty, přes pole a louky. Bylo teplo a dost mokro, takže když jsem dorazil před hospodu U Pášů, musel jsem své kanady očistit v louži. Moc to nešlo, byl to humus, ale pro tuhle hospodu bylo nějaké to bláto v toleranci.
Potom už probíhala hraná, kamarádi, spousta písniček, srandičky, dost pití.
Já jsem měl nejprve dobrou náladu, potom menší špičku, větší špičku - a potom po půlnoci - menší okno. Nicméně mi bylo fajn, cestu domů a hvězdy si trochu pamatuju a kytaru nikdy nerozbiju.
Ráno jsem se probudil v triku a v trenkách ve své v posteli. Nic moc, svět se trochu točil, ale tělo fungovalo a opatrně jsem mohl vstát. Všechno v pořádku, na místě. Brýle na stolku, bunda přes židli, kytara v křesle.
Ale… vedle postele mlčky a zlověstně stály VYLEŠTĚNÉ kanady.
DOKONALE vyleštěné a srovnané. To nešlo přehlédnout.
Vzal jsem je do ruky. Koukal jsem nevěřícně na čistépodrážky, na záhyby, na švy, na přezky, na šněrování. Nikde ani smítko. Dokonalé, nablýskané, jako nové.
Takhle jsem nemohl přijít domů! Takhle bych boty navíc nikdy nedokázal vyčistit!
Rázem jsem vystřízlivěl. Kanady byly u Páši po kotníky od bahna.
I kdybych jel domů stopem, byly by špinavé - a já navíc šel zpátky přes pole.
Jak je to možné? Že bych si ve spaní čistil boty? Podíval jsem se na své ruce. Čisté. Že bych si potom po čištění bot ještě umyl ruce? Ne. Na bříškách prstů byly ještě stopy po kytarových strunách z nočního hraní.
Dveře byly zamčené zevnitř, klíč byl v zámku, okno zavřené. Záhada.
Vyndal jsem kytaru, vzal boty a začal s rekonstrukci. Dokonce jsem se podíval i pod postel a do skříně, jestli tam tajemný „čistič“ není. Vymýšlel jsem nejrůznější možnosti, ale vše marné. Georgeovi a Katarovi jsem to řekl. Smáli se, věřili mi, ale také nenašli vysvětlení.
Od té doby už nikdy nepiju tak, abych nevěděl. Znám se. Jako své boty.
Dodnes nevím, jak to bylo. Přesto strašně moc díky - za ty boty, i za poučení.
