Článek
Natáčení filmu či seriálu vypadá navenek dokonale: všichni jsou upravení, připravení, přesně vědí, co mají dělat. Ale realita je mnohem zábavnější. Za kamerami se odehrává souboj nejen s texty a replikami, ale často i s vlastními zvyky, které slavní umělci přinášejí do práce. A tyto zlozvyky mohou být jak komické, tak občas dráždivé pro kolegy i štáb.
Například slavný hollywoodský herec, kterého všichni milují pro jeho perfektní image, má zvláštní rituál před každou scénou. Musí si vždy nejdříve složit stůl, odsunout vše nepotřebné a položit na něj přesně tři tužky. Pokud se tužky přesunou, je den ztracený. Jeho kolegové to označují za „magickou přípravu“, ale všichni se shodují, že když to nejde, je jeho nálada nečitelná.
Jiná herečka, která se proslavila dramatickými rolemi, má zlozvyk neustále upravovat vlasy. Stačí, aby kamera ukázala její profil, a ona si během přestávky už podruhé kontroluje každý pramen. Režisér se tomu směje a říká, že kdyby měl za každou úpravu vlasy zaplacený, mohl by zaplatit celou produkci. Ale ona to nedokáže ovládnout; je to pro ni něco, co jí dává pocit kontroly, když kolem je chaos.
Zpěváci při nahrávání studií často mají své tajné manýry. Jeden z nich si během každé nahrávky musí brát obrovské doušky vody, jinak prý „nezapojí hlasivky správně“. Jiná zpěvačka se zase neobejde bez rychlého cvičení mimiky před zrcadlem, aby věděla, jak její výraz působí v kameře. Někdy to štáb sleduje a tiše si pomyslí, že je to přehnané, ale výsledný výkon je nepopiratelný.
Ani komici nejsou výjimkou. Jeden z nich během každé scény potřebuje napsat několik krátkých poznámek na papírek, jinak jeho mysl bloudí a improvizace se nevyvíjí. Další si musí přehazovat stejnou kravatu třikrát před kamerou, aby prý „energie seděla“. Všechny tyto drobnosti mohou být pro ostatní zdrojem frustrace, ale zároveň to patří k jejich genialitě, každý zlozvyk má svůj důvod, byť na první pohled bizarní.
Na natáčení se také ukazuje, že slavní často mají zvláštní stravovací nebo pitné návyky. Někteří musí mít své vlastní jídlo z domu, jiní nepijí nic, co není přesně pokojové teploty. Jedna herečka odmítá jakýkoli druh mléka kromě mandlového, jiný herec nedokáže ani sníst jídlo, pokud nejsou talíře poskládané určitým způsobem. Z pohledu štábu to může vypadat směšně, ale je to součást jejich komfortu, který potřebují, aby mohli podat nejlepší výkon.
Některé zlozvyky jsou dokonce téměř legrační, když se objeví mimo natáčení. Jeden hudebník musí při každém setu nejdříve zkontrolovat všechny kabely třikrát, jinak podle něj jeho hudba nebude znít „správně“. Jiný herec si nemůže sednout na židli, pokud není dokonale rovná, a pokud někdo něco přesune, musí začít znovu. Štáb se tomu často jen směje, ale nakonec si zvykne, protože bez toho by daná hvězda nedala scénu.
A pak jsou tu zlozvyky, které mají hlubší kořeny. Někteří slavní umělci se během dlouhých natáčení uchylují k meditaci nebo krátkým procházkám, aby udrželi nervy pod kontrolou. Jiní mají tendenci opakovat své texty nahlas desítky minut před záběrem, i když je ještě nikdo neslyšel. Co se může zdát jako posedlost, je ve skutečnosti způsob, jak se udržet v psychické rovnováze uprostřed stresu, světel a objektivů.
Na place se tak ukazuje, že slavní nejsou jen dokonalé postavy z obrazovky. Mají své slabosti, podivné návyky a nepochopitelné rutiny, které jim pomáhají přežít intenzivní rytmus natáčení. Bez těchto drobností by jejich výkon nebyl tím, čím je.
Ať už jde o nervozitu, posedlost pořádkem, opakování textu, zvláštní pitné návyky nebo kontrolu každého detailu, všechno to patří k jejich životu. Když se publikum dívá na dokonale vypadající záběr, málokdo si uvědomuje, kolik trpělivosti, disciplíny a bizarních rutin se za ním skrývá. Tyto zlozvyky nejsou jen vtipné anekdoty, jsou důkazem lidskosti, která stojí za zářivou fasádou, kterou slavní předvádějí světu.
Každý z těchto drobných zlozvyků, i když někdy otravných, je součástí toho, co dělá umělce tím, kým je. A možná právě díky nim dokážou dát publiku ten pocit dokonalého výkonu. Za kamerou, za mikrofonem, za pódiem, tam, kde je nikdo nevidí, se skrývá lidskost.
A právě ta lidskost dělá jejich práci opravdovou a nezapomenutelnou.
