Článek
Stalo se mi něco podobného. Nejsem sice tak hloupá, abych posílala svých našetřených pár desítek tisíc dubajskému princi, který mě záhy poté požádá o ruku a budeme spolu šťastně žít až do smrti. Ale jsem evidentně tak pitomá, abych naletěla na první blbost, která se mi naskytne.
To jsem si tak v pohodě jednou ležela po práci doma na gauči, čučela do mobilu, pročítala si maily. A najednou mě zaujal email od jednoho nejmenovaného obchodu, kam poměrně často chodím. Pravidelně zde nakupuji, mám kartičku, chodí mi od nich maily s různými akcemi a slevami. Email zněl nějak takto:
„Protože jste náš pravidelný a letitý zákazník, máme pro vás skvělou nabídku! Jen pro vás a dalších 19 věrných tu máme možnost nakoupit si kožené kotníkové boty jen za cenu dopravného. Klikněte na odkaz a objednejte ihned!“
Musela jsem být po práci jako po lobotomii, jinak nechápu, že jsem si nevšimla reklamního nátlaku, za který by se nemusel stydět ani Horst Fuchs. Takže jsem zcela samozřejmě klikla na odkaz. Nepodívala jsem se na link (jen prostě klik), stránky vizuálně vypadaly stejně jako toho obchodu. Ihned tam byly ty boty, krásné, můj styl, moje velikost dostupná, tak šup s tím do košíku a honem objednat jen za cenu dopravy. Jinak by stály několik tisíc, přeci je tam nenechám! Jak by řekl klasik „modří už vědí.“, jasně že jsem musela zadat číslo karty, abych zaplatila tu dopravu. Přišlo mi to divné? Ne! Takže jsem si vesele nacvakala číslo karty a vše k tomu potřebné. Objednáno, super, teď se budu těšit na botičky, problesklo mi hlavou. Nepřišel mi mail, který by potvrdil objednávku a email s odkazem jsem už také nemohla najít. Přišlo mi to divné? Opět ne!
Druhý den mi přišlo upozornění do mobilu, platba kartou 800 korun. To už mi divné přišlo (jelikož žádný trvalý příkaz nemám na tuhle částku a nic jsem nekupovala), takže jsem se podívala na účet, kde jsem viděla několik nezaúčtovaných transakcí na příští dny, vždy po pár stovkách (nikdy ne víc než 1200). Ihned jsem volala do banky, kde jsem nahlásila, že mám zřejmě napadený účet, aby mi zablokovali kartu a všechny transakce zastavili. Mluvili se mnou jako s totální blbkou, která si neověřuje, kde dává své informace z karty. Letěla jsem na pobočku, kde jsme naštěstí vše vyřídili a vyřešili, ale i tam se ke mě chovali velmi povýšeně a měla jsem pocit, jako když jsem právě poslala několik milionů americkému vojákovi na misi. Kontaktovali jsme společně policii, která mi řekla, že jsem o těch 800 korun s největší pravděpodobností přišla, jelikož je těžké dohledat, kde ty peníze vůbec skončily. Ale hlavně, že nakonec to dobře dopadlo a já nepřišla o víc.
Co z toho plyne? Lidi, fakt neklikejte na ty neověřené odkazy, nikam nezadávejte číslo karty, ať nenaletíte jako já. A to mě nemusel vábit ani pohledný lékař s ukradenou fotkou z Instagramu, ale stačily pěkné botičky za pakatel.
