Hlavní obsah

Žluto-modrá vlajka na Letné

Foto: Bělouš/ vlastní koláž

Vlajka Perlisu

Během vystoupení herce Ivana Trojana na Letné se objevil žluto-modrý prapor. Tahle barevná kombinace má překvapivě bohatý rodokmen.

Článek

V neděli 15. listopadu se na pražské Letné sešly statisíce lidí na podporu nezávislosti veřejnoprávních médií. Během projevu Ivana Trojana ale pozornost na sociálních sítích strhl detail přímo za jeho zády – žluto-modrý prapor. Mnozí diskutující se okamžitě začali posmívat, že demonstranti drží ukrajinskou vlajku vzhůru nohama.

Těžko si ale představit, že by zkušení organizátoři a známí umělci udělali tak školáckou chybu. Mnohem pravděpodobnější je, že prapor za zády Ivana Trojana nevlál omylem, ale odkazoval úplně jinam. Kombinace žlutého pruhu nahoře a modrého dole má totiž svou vlastní, překvapivě dlouhou historii.

Odkaz na konstituční monarchii

Pokud bychom v praporu hledali hlubší politický podtext, cesta nás zavede až do jihovýchodní Asie, konkrétně do nejmenšího malajsijského svazového státu Perlis na hranicích s Thajskem. Samotná Malajsie je unikátní federativní volenou konstituční monarchií, ve které se na trůnu každých pět let střídají vládci devíti dědičných monarchií. Perlis je jednou z nich a v jeho čele stojí dědičný panovník s titulem rádža. Výkonnou moc v takovém systému drží zemská vláda v čele s premiérem, kterého rádža jmenuje z vítězné parlamentní většiny. Právě politika vládnutí v Perlisu ale v poslední době prochází těžkou zkouškou. Od prosince 2025 se tamní koalice rozpadá kvůli ostrým sporům o moc. Poté, co premiér Mohd Shukri Ramli po ztrátě důvěry rezignoval, nastoupil do čela vlády Abú Bakar Hamzáh, kterému však v říjnu 2026 jeho vlastní strana Bersatu pozastavila členství. Vládnutí v této malé konstituční monarchii se tak ocitlo v patové situaci a stalo se ukázkou toho, jak snadno dokážou vnitřní politické boje paralyzovat jinak stabilní stát.

Nabízí se tedy otázka: Chtěli nám organizátoři a umělci na pódiu tímto symbolem poslat skrytou zprávu o stavu české politiky?

Perlička na konec: Kdo všechno si může říct „To je naše vlajka“ přímo v Česku?

Pokud se ale na celou záhadu podíváme s nadhledem a vrátíme se z Asie zpět do Česka, příběh dostane ještě jednu vtipnou pointu. K žluto-modrému praporu se totiž bez váhání může přihlásit hned několik českých měst, a nejhlasitěji jihočeský Písek. Právě tamní vlajka má přesně stejné rozložení barev (horní žlutý pruh odkazuje na zlatý půlměsíc a hvězdy, dolní modrý na štít městského znaku) a navrhl ji už v roce 1901 slavný historik August Sedláček.

Tím ale domácí stopa nekončí. Zcela totožnou vlajku včetně standardního poměru stran 2:3 používá od roku 1970 také středočeský Benešov – a v minulosti stejná barevná kombinace vlála i nad Jindřichovým Hradcem nebo pražským Vyšehradem. Kdyby se tedy po nedělní demonstraci měly o svůj podíl na slávě přihlásit české radnice, u jednoho stolu by se potkali zastupitelé z několika koutů republiky. Ať už tedy za zády Ivana Trojana vlála skrytá politická šifra z dalekého Perlisu (který používá vlajku od roku 1870), nebo hrdý pozdrav z českého města, účel to splnilo dokonale – o jednom nenápadném detailu mluví celé Česko.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz