Článek
Já jsem si myslela, že naše manželství stojí na pevných základech. Jenže stačilo pár kliknutí v manželově telefonu a svět se mi převrátil naruby. Nebyla jsem nikdy žárlivá žena, která by partnerovi kontrolovala mobil. Přišlo mi to ponižující a zbytečné. Jenže ten večer nechal manžel telefon na stole a když mu pípla zpráva, chtěla jsem mu ho podat. Jenže prst mi sklouzl na galerii a najednou jsem viděla něco, co mě doslova přimrazilo.
Byly tam fotky jeho bývalé přítelkyně. Usměvavá, hezky oblečená, a rozhodně čerstvé. To nebyly snímky někde z minulosti. Stála jsem tam s mobilem v ruce, srdce mi bušilo jako o závod. Byla jsem přesvědčená, že mě podvádí. V tu chvíli mi v hlavě běžely všechny možné scénáře. Jak dlouho už to trvá, kdy se vídají, proč to dělá. Celý můj obraz spokojeného manželství se během chvíle rozsypal.
První reakce
Když přišel do místnosti, okamžitě jsem na něj spustila. Nedokázala jsem se ovládnout. Cítila jsem se ponížená a zrazená. Nechtěla jsem slyšet žádné výmluvy, protože pro mě to byla jasná věc. Fotky jeho ex v jeho mobilu znamenaly jediné. On se ale nezhroutil ani nezapíral. Naopak, tvářil se klidněji, než jsem čekala. Řekl, že chápe, proč to na mě působí hrozně, ale že to není tak, jak si myslím. Jenže v tu chvíli jsem mu nevěřila ani slovo. Všechny jeho věty mi připadaly jako lži a jen mě to víc rozčilovalo.
Nakonec mi podrobně popsal, co se stalo. Jeho bývalá ho prý nedávno kontaktovala. Ne proto, že by chtěla obnovit vztah, ale protože jí někdo začal vyhrožovat přes sociální sítě. Neměla nikoho jiného, komu by se svěřila, a věděla, že on má trochu zkušeností s IT. Poprosila ho, aby se podíval na její profil, na zprávy a fotky, které jí chodily. Poslala mu pár snímků, aby mu dokázala, co se děje. Tvrdil, že jí jen chtěl pomoct, a proto měl ty fotky v mobilu. Prý jí poradil, aby vše nahlásila policii a zablokovala útočníka. A tím to podle něj skončilo. Vysvětloval, že už spolu dávno nemají nic společného a že on nikdy neměl důvod se k ní vracet.
Těžké rozhodování
Poslouchala jsem ho a pořád váhala. Na jednu stranu znělo všechno logicky, na druhou stranu jsem se nemohla zbavit pocitu, že mi něco tají. Kdybych ty fotky neviděla, nikdy by mi nic neřekl. Proč? Protože věděl, že bych reagovala takhle? Nebo proto, že to celé není pravda? Bylo to poprvé, kdy jsem si připadala, že stojím na křižovatce. Mohla jsem se rozhodnout, že mu přestanu věřit a vztah ukončím. Anebo přijmout jeho vysvětlení a zkusit se přes to přenést. Jenže důvěra, když se jednou naruší, už nikdy není stejná.
Nakonec jsem si řekla, že tomu dám čas. Neměla jsem žádné další důkazy o tom, že by mi byl nevěrný. A vlastně jsem nikdy předtím neměla důvod mu nevěřit. Za těch pár let, co jsme spolu, se vždy choval férově. Jenže to, co jsem viděla, ve mně zanechalo stopu, kterou jen tak nesmažu. Dnes už se k tomu nevracíme, ale přiznám se, že pokaždé, když zazvoní jeho mobil, ve mně něco zatrne. Možná se nikdy úplně nezbavím té nejistoty. Možná už náš vztah nebude tak nevinný, jak byl. Ale zatím jsme spolu a snažím se věřit, že měl opravdu pravdu.
Zdroj: Klára S., Olomouc
