Článek
Když se dny začaly krátit a rána byla stále chladnější, naši předkové věděli, že přichází období posledních sklizní a příprav na zimu. Pozorovali odlétající ptáky, množství žaludů v lesích nebo to, jak rychle opadává listí ze stromů. Z těchto zkušeností postupně vznikala lidová rčení, která se předávala z generace na generaci.
Pranostiky byly kdysi běžnou součástí života na venkově. Hospodáři se podle nich pokoušeli odhadovat počasí, plánovat polní práce nebo se připravovat na příchod mrazů. Mnohá rčení se spojovala se svátky konkrétních světců, protože právě jejich jména lidem pomáhala orientovat se v průběhu roku.
Dnes už víme, že pranostiky nejsou spolehlivou meteorologickou předpovědí. Některé vystihují typický průběh ročních období, jiné jsou spíše zajímavou připomínkou lidové tradice. Přesto je mnoho lidí zná dodnes. Některá rčení se dokonce používají v běžném rozhovoru, aniž bychom přemýšleli nad jejich původem.
Připravili jsme deset otázek, které vás vrátí do dob, kdy se počasí odhadovalo podle přírody a starých pořekadel. U každé najdete čtyři možnosti, ale správná je pouze jedna. Za každou správnou odpověď si přičtěte jeden bod. Řešení i zajímavosti najdete až na konci článku.
Kvíz:
1. Ke svátku svatého Václava, který připadá na 28. září, se váže známá pranostika. Jak správně zní?
A) Na svatého Václava zima pole zamykává.
B) Na svatého Václava sněhu bývá záplava.
C) Na svatého Václava babí léto nastává.
D) Na svatého Václava mráz po střechách poletává.
2. Naši předkové sledovali odlet stěhovavých ptáků. Jak pokračuje pranostika „Divoké husy na odletu…“?
A) …přivolávají zimu v letu.
B) …konec babímu létu.
C) …přinesou déšť do týdne.
D) …věští jaro bez rozkvětu.
3. Svatý Havel má svátek 16. října. Jak pokračuje staré lidové rčení „Svatý Havel…“?
A) …devět počasí za den.
B) …zimu na měsíc zahnal.
C) …teplé léto zpátky přivedl.
D) …všechen sníh z polí smetl.
4. Na polovinu října připadá pranostika „Po svaté Tereze…“. Dokážete ji správně dokončit?
A) …slunce do oken zaleze.
B) …poslední vlaštovka přiletí.
C) …teplé léto zase přijde.
D) …mráz po střechách leze.
5. Konec října býval podle lidových rčení obdobím, kdy bylo potřeba vytáhnout teplé oblečení. Jak zní pranostika o Šimonovi a Judovi?
A) Šimona a Judy, ještě slunce hřeje všudy.
B) Šimona a Judy, na pole vyraz bez ostudy.
C) Šimona a Judy, kožich sneste z půdy.
D) Šimona a Judy, teplo přijde od západu.
6. Které dvě lesní plodiny měly podle jedné říjnové pranostiky oznamovat tuhou zimu?
A) Šípky a jeřabiny
B) Žaludy a bukvice
C) Kaštany a ořechy
D) Borůvky a brusinky
7. Jedna z listopadových pranostik říká: „Když krtek v listopadu ryje…“ Co má podle ní následovat?
A) …budou na Vánoce létat komáři.
B) …sníh na polích dlouho pobude.
C) …přijde zima s velikými mrazy.
D) …jaro začne už koncem ledna.
8. Svatý Martin má svátek 11. listopadu. Jak pokračuje staré rčení „Na svatého Martina pláče…“?
A) …každá vlaštovka.
B) …celá vesnice.
C) …poslední květina.
D) …husí rodina.
9. Jedna z nejznámějších listopadových pranostik začíná slovy „Kateřina na ledě…“. Jak pokračuje?
A) …prosinec ve sněhu.
B) …Vánoce na blátě.
C) …leden na vodě.
D) …Martin na saních.
10. Poslední pranostika se týká noční oblohy. Co podle lidového rčení znamená, když se v listopadu hvězdy třpytí?
A) Přijdou dlouhé podzimní deště.
B) Prosinec bude nezvykle teplý.
C) Mrazy se brzy uchytí.
D) Jaro začne o několik týdnů dříve.
Správné odpovědi a zajímavosti
1. C) Na svatého Václava babí léto nastává.
Svátek svatého Václava připadá na 28. září a v lidových pranostikách bývá spojován s obdobím babího léta. Tak se označuje příjemné slunečné počasí, které se může objevit během podzimu. Přestože bývají rána chladná, přes den mohou teploty ještě připomínat konec léta. K Václavovi se váže také řada dalších pranostik o sklizni a přípravách na zimu.
2. B) Divoké husy na odletu, konec babímu létu.
Odlet stěhovavých ptáků patřil mezi přírodní jevy, které naši předkové pozorně sledovali. Divoké husy se na podzim přesouvají ze severnějších oblastí do míst, kde mohou snáze přečkat zimu. Jejich tah se proto v lidových představách spojoval s koncem teplého období. Samotný odlet však není spolehlivou předpovědí konkrétního počasí.
3. A) Svatý Havel – devět počasí za den.
Svátek svatého Havla připadá na 16. října. Pranostika připomíná proměnlivé podzimní počasí, kdy se během jednoho dne může vystřídat slunce, déšť, vítr i výrazné ochlazení. Svatý Havel byl zároveň důležitým orientačním bodem v zemědělském roce. K jeho svátku se vztahovala také rčení o sklizni jablek a ukládání zásob na zimu.
4. D) Po svaté Tereze mráz po střechách leze.
Svátek Terezie z Ávily připadá na 15. října. Toto lidové rčení upozorňuje na období, kdy už se mohou objevovat první výraznější přízemní mrazíky. Pranostika se dochovala také v dalších slovních podobách. Všechny připomínají, že polovina října může přinášet citelné ochlazení, především během jasných nocí.
5. C) Šimona a Judy, kožich sneste z půdy.
Svátek svatého Šimona a Judy připadá na 28. října. Podle lidového kalendáře šlo o období, kdy už bylo potřeba počítat s nástupem zimního počasí. Pranostika proto připomínala, že nastal čas připravit teplé oblečení. Existuje také další známé rčení „Šimona a Judy – zima je všudy“. Skutečnost, že v tento den musí mrznout, však dlouhodobá meteorologická měření nepotvrzují.
6. B) Žaludy a bukvice
Pranostika říká, že velké množství žaludů a bukvic v říjnu oznamuje silnější zimu. Naši předkové si všímali úrody lesních stromů a pokoušeli se z ní odhadovat charakter následujících měsíců. Ve skutečnosti množství těchto plodů ovlivňuje řada faktorů, například počasí během vegetačního období a přirozené střídání úrodných a méně úrodných let. Z bohaté úrody žaludů proto nelze spolehlivě určit, jaká bude zima.
7. A) Když krtek v listopadu ryje, budou na Vánoce létat komáři.
Tato méně známá pranostika může na první pohled působit úsměvně. Spojuje aktivitu krtků v pozdním podzimu s představou neobvykle teplého počasí během Vánoc. Krtek však může být aktivní během celého roku, pokud mu to umožňují podmínky v půdě. Jeho listopadová činnost proto nepředstavuje spolehlivou předpověď prosincových teplot.
8. D) Na svatého Martina pláče husí rodina.
Svatý Martin se slaví 11. listopadu a tradičně se k němu pojí pečená husa. Právě na tento zvyk naráží lidová pranostika o husí rodině. Svatomartinská husa patří k nejznámějším pokrmům českého podzimu a bývá doplněna zelím a knedlíky. Ke svatému Martinovi se váže také známá představa bílého koně, který symbolizuje první sníh.
9. B) Kateřina na ledě, Vánoce na blátě.
Svátek svaté Kateřiny připadá na 25. listopadu. Podle pranostiky měl mráz a led během jejího svátku předznamenávat teplejší Vánoce bez sněhu. Existuje také opačná podoba: „Kateřina na blátě, Vánoce na ledě.“ Přestože jde o velmi známá lidová rčení, dlouhodobá meteorologická pozorování jejich předpovědní spolehlivost nepotvrzují.
10. C) Mrazy se brzy uchytí.
Pranostika „Když se v listopadu hvězdy třpytí, mrazy se brzy uchytí“ souvisí s pozorováním noční oblohy. Jasné noci bez výraznější oblačnosti skutečně mohou přispívat k rychlejšímu ochlazování zemského povrchu. Oblačnost totiž mimo jiné omezuje únik tepelného záření do prostoru. Samotný pohled na hvězdy ovšem nedokáže určit, jak dlouho budou následující mrazy trvat.
Vyhodnocení:
0–3 správné odpovědi: Stará lidová rčení už se trochu vytratila z paměti
Některé pranostiky jste možná slyšeli naposledy od svých prarodičů. Dnes už se v běžném životě nepoužívají tak často, a proto není překvapivé, že si jejich přesné znění nemusíme pamatovat.
4–6 správných odpovědí: Některé pranostiky znáte, jiné vás překvapily
Známá rčení o svatém Martinovi nebo Kateřině vám pravděpodobně nejsou cizí. Méně obvyklé pranostiky o zvířatech a přírodních jevech už ale mohly být náročnější. Máte dobrý základ, na kterém můžete stavět.
7–8 správných odpovědí: Velmi dobrá znalost lidových tradic
Většinu pranostik jste si dokázali správně vybavit. Znáte nejen ta nejrozšířenější pořekadla, ale také méně obvyklá rčení, která se kdysi předávala mezi generacemi.
9–10 správných odpovědí: Pranostiky našich předků máte v malíčku
Výborný výsledek. Pokud jste zvládli všech deset otázek, dobře se orientujete v podzimních lidových rčeních. Pravděpodobně si pamatujete i takové výrazy, které dnes už mnoho lidí běžně nepoužívá.
A jak jste dopadli vy? Kolik správných odpovědí jste získali? Vzpomínáte si na nějakou podzimní pranostiku, kterou říkávala vaše babička nebo dědeček? Napište ji do komentářů.
