Článek
Všichni kolem mě strašili historkami o tom, jaké dokážou být tchýně panovačné, jak se pletou do života a jak kritizují úplně všechno, co snacha udělá. Moje tchýně se ale zdála být jiná. Byla tichá, nenápadná, působila spíš uzavřeně, a tak jsem si říkala, že vlastně mám vyhráno. Nepotřebovala se neustále vnucovat, nechodila k nám bez ohlášení a zdálo se, že má dostatek vlastních zájmů a přátel. Často mluvila o svých kamarádkách, s nimiž vyráží na kávu nebo do divadla. Byla jsem ráda, protože to znamenalo, že se nenudí a zároveň nám nechává prostor.
Jenže časem se objevily drobnosti, které mi vrtaly hlavou. Občas se stalo, že jsem tchýni potkala náhodou ve městě, a nikdy nebyla s nikým, o kom mluvila. Většinou šla sama, spěchala a tvářila se trochu nervózně. Když jsem se pak zeptala, jak se měla s kamarádkami, vyprávěla mi historky, které zněly věrohodně, ale něco mi na nich nesedělo. Navíc měla ve zvyku zmizet na celé odpoledne, aniž by dala vědět, a domů se vracela pozdě večer. Manžel tvrdil, že se asi jen baví, že má právo na svůj život a že ji nemáme sledovat, ale já jsem tušila, že v tom bude něco víc.
Nejvíc mě začalo znepokojovat, že byla najednou podezřele pečlivá na svůj vzhled. Nikdy dřív se moc nelíčila, chodila spíš nenápadně oblečená, ale najednou měla nové šaty, kabelku a dokonce i upravený účes, což u ní bylo velkou novinkou. Tvrdila, že se chce líbit, že kamarádky dbají na to, aby vypadaly dobře, a že nechce být za šedou myš. Na první pohled to dávalo smysl, ale když jsem ji pak jednou zahlédla, jak nastupuje do auta, ve kterém seděl cizí muž, začala jsem být na pochybách.
Zpočátku jsem to nechtěla řešit. Říkala jsem si, že je to možná nějaký soused, známý nebo někdo z divadla, s kým se domluvila na společné cestě. Jenže to se opakovalo víckrát. Vždy to bylo stejné: tchýně se nalíčila, oblékla se do něčeho nového, odešla z domu s tím, že jde za kamarádkami, a pak jsem ji zahlédla, jak mizí s tím samým mužem. Už nebylo pochyb, že se s někým schází, a rozhodně to nebyla žádná kamarádka.
V hlavě se mi honilo spoustu otázek. Měla snad milence? A pokud ano, jak dlouho už to trvá? Co když nás všechny celou dobu jen tahá za nos a žije dvojí život? Byla jsem v šoku a cítila jsem se podvedená, i když se to vlastně netýkalo přímo mě. Přesto se mě to dotýkalo. Je to přece naše rodina a já jsem s ní chtěla mít férový vztah, ne něco postaveného na lži. Nejhorší bylo, že manžel tomu odmítal věřit. Tvrdil, že si vymýšlím, že si jen hledám problémy, a že jeho maminka by toho nikdy nebyla schopná.
Nakonec ale přišel okamžik, kdy už nešlo nic popírat. Tchýně měla narozeniny a pozvala nás všechny k sobě domů. Při přípravách jsem přišla o něco dřív, abych jí pomohla s jídlem. Otevřela mi a byla nervózní, v bytě to vonělo cizí kolínskou a na stole stály dvě skleničky vína. Ještě než jsem se stačila zeptat, ozval se z ložnice mužský hlas. V tu chvíli ztuhla a bylo jasné, že všechna moje podezření byla pravdivá.
Snažila se to zamluvit, tvrdila, že je to jen kamarád, který jí pomáhá s opravami, ale bylo vidět, že lže. Situace byla trapná, nevěděla jsem, jak reagovat. Představovala jsem si, že budu naštvaná, ale spíš jsem cítila smutek a zklamání. Člověk si myslí, že zná svou rodinu, a najednou zjistí, že i blízcí lidé vedou tajný život.
Dlouho jsem přemýšlela, jestli to říct manželovi. Nechtěla jsem být ta, kdo rozbije jeho představy o vlastní matce, ale zároveň jsem nedokázala žít s tím, že to vím jen já. Nakonec jsem sebrala odvahu a řekla mu všechno. Nevěřil, hádal se se mnou, obviňoval mě, že si vymýšlím. Pak se ale do celé situace zamotal sám, když začal tchýni vyzvídat, a ta se nakonec přiznala. Ano, má někoho, s kým tráví čas, a dělá jí to dobře. Prý už nechce být sama a nechce, aby to rodina řešila.
Bylo těžké to přijmout. Na jednu stranu jí rozumím. Nechce být osamělá, chce mít někoho, kdo se o ni zajímá. Na druhou stranu mě mrzí, že nám celé měsíce lhala. Ztratila jsem v ní kus důvěry a pořád se s tím vyrovnávám. Možná jednou přijdu na to, že každý má právo na vlastní štěstí, i když je to za cenu tajemství. Ale tu chvíli, kdy jsem si myslela, že tchýně chodí na kafe s kamarádkami, a místo toho se scházela s cizím mužem, nezapomenu nikdy.
