Hlavní obsah

Příhody: Vnučce jsem domluvila letní brigádu. Dcera chtěla, aby jí odevzdala většinu výplaty

Foto: Magnific.com

Jiřina pomohla šestnáctileté vnučce najít první brigádu, aby si vydělala na vlastní přání. Když ale přišla první výplata, její matka rozhodla, že většina peněz půjde na domácnost. Babička brzy zjistila, že vnučka s takovou dohodou nikdy nesouhlasila.

Článek

Jiřina měla se svou šestnáctiletou vnučkou Sárou vždycky blízký vztah. Bydlely ve stejném městě a pravidelně se vídaly, i když Sára už měla vlastní kamarády a stále více školních povinností. Na jaře se vnučka zmínila, že by si chtěla během prázdnin něco vydělat.

Potřebovala nový notebook, protože ten starý už nezvládal programy, které používala ve škole. Její matka Adéla jí slíbila, že na nový počítač přispěje, ale celou částku zaplatit nemohla. Jiřina proto oslovila známého, který provozoval půjčovnu jízdních kol nedaleko Nymburka. Ten zrovna hledal někoho na letní výpomoc a souhlasil, že Sáru přijme.

Vnučka měla na starosti především evidenci rezervací, předávání přileb a jednoduchý úklid vybavení. Pracovala čtyři dny v týdnu, většinou od devíti do tří hodin. Jiřina ji první den doprovodila, ale potom už všechno zvládala sama.

Každý večer babičce vyprávěla, kolik zákazníků přijelo a co se během dne přihodilo. Byla pyšná, že konečně vydělává vlastní peníze. Dokonce si vytvořila jednoduchou tabulku, do které zapisovala odpracované hodiny a počítala, kolik bude mít na konci léta našetřeno.

První problém nastal začátkem srpna. Sára dostala výplatu 9 200 korun a okamžitě zavolala babičce. Měla radost, protože počítala, že pokud vydrží pracovat také další měsíc, bude mít na slušný použitý notebook.

Jenže o dva dny později přišla k Jiřině nezvykle zamlklá. Když se jí babička zeptala, co se děje, přiznala, že jí maminka oznámila, že ze své výplaty musí dát šest tisíc korun na domácnost. Prý už je dost velká na to, aby pochopila, kolik stojí bydlení, jídlo a všechny ostatní věci.

Jiřina si nejprve myslela, že jde o nedorozumění. Věděla, že dcera nemá peněz nazbyt. Po rozvodu zůstala s dětmi sama a pracovala jako vedoucí menší prodejny. Nikdy si ale na svou finanční situaci příliš nestěžovala a Jiřina neměla pocit, že by rodina žila v nouzi.

Zavolala jí proto a zeptala se, jestli skutečně očekává, že Sára odevzdá většinu své první výplaty. Adéla odpověděla, že na tom nevidí nic zvláštního. „Vždyť už má šestnáct. Aspoň pozná, že peníze nejsou jen na zábavu,“ vysvětlovala. Jiřina jí připomněla, že vnučka pracuje právě proto, aby si mohla koupit počítač do školy.

Dcera se ohradila, že notebook není jediná věc, kterou Sára potřebuje. Připomněla matce, kolik měsíčně stojí potraviny, energie a školní výdaje obou dětí. Navíc musela nedávno zaplatit opravu auta a doplatek za elektřinu. Jiřina její starosti chápala, ale vadilo jí, že se rozhodla bez předchozí domluvy. Sára přece už několik měsíců počítala s tím, že si na počítač vydělá sama. Když se babička zeptala, proč jí tedy Adéla neřekla předem, že bude muset na domácnost přispívat, dcera odpověděla, že ji nenapadlo řešit takovou samozřejmost.

Následující neděli se Jiřina zastavila u dcery osobně. Adéla právě připravovala oběd a Sára seděla v pokoji nad školními materiály. Rozhovor začal klidně, ale postupně se vyostřil. Jiřina dceři vysvětlovala, že první výplata je pro mladého člověka důležitá a že by měla Sáru spíše povzbudit k samostatnosti. Adéla namítla, že matka vůbec neví, kolik ji stojí každodenní provoz domácnosti. „Ty přijdeš na návštěvu, dáš dětem něco dobrého a zase odejdeš. Já musím každý měsíc zaplatit všechno ostatní,“ řekla podrážděně.

Jiřina se urazila. Připomněla dceři, že jí pravidelně pomáhá s nákupy a občas zaplatí dětem školní pomůcky nebo oblečení. Adéla odpověděla, že si toho váží, ale její finanční situaci to zásadně neřeší. Potom přiznala, že s částí Sářiny výplaty už počítala při plánování srpnových výdajů. Jiřina se zeptala, zda o tom vnučka věděla. Dcera zavrtěla hlavou. Nechtěla jí prý kazit radost z brigády a předpokládala, že to později pochopí.

Právě tato odpověď Jiřinu překvapila nejvíce. Dcera zjevně nechtěla Sáře ublížit, ale považovala za samozřejmé, že může rozhodnout o penězích, které si vnučka vydělala. Jiřina jí připomněla, že kdyby o příspěvku věděla předem, mohla si Sára svůj cíl naplánovat jinak. Adéla chvíli mlčela a nakonec připustila, že s ní měla mluvit dříve. Současně ale trvala na tom, že potřebuje děti postupně učit finanční odpovědnosti.

Do rozhovoru se nakonec zapojila samotná Sára. Řekla, že chápe, že domácnost něco stojí, a nemá problém občas přispět na nákup. Nechce ale odevzdávat dvě třetiny výplaty, když se celé léto snaží vydělat na věc, kterou potřebuje ke studiu. Připomněla také, že během školního roku doma pravidelně uklízí, pomáhá mladšímu bratrovi s úkoly a někdy připravuje večeři. Adéla ji vyslechla a poprvé se zeptala, kolik peněz skutečně potřebuje na notebook.

Nakonec se domluvily, že Sára ze srpnové výplaty dobrovolně přispěje patnáct set korun na společné nákupy a zbytek si ponechá. Adéla zároveň slíbila, že s její zářijovou výplatou už nebude předem počítat. Jiřina se do jejich dalšího rozhodování nechtěla plést. Byla ráda, že si dcera s vnučkou dokázaly promluvit přímo, bez jejího prostřednictví.

Na konci září si Sára skutečně pořídila použitý notebook. Vybrala si ho s pomocí spolužáka, který se dobře vyznal v počítačích, a zaplatila ho z vlastních úspor. Když ho přinesla babičce ukázat, nadšeně jí předváděla, jak rychle funguje. Jiřina jí navrhla, že jí k němu koupí brašnu. Sára poděkovala, ale tentokrát odmítla. Měla ještě nějaké peníze z brigády a chtěla si ji koupit sama. Babička ji nechala vybrat barvu a společně se vydaly do obchodu.

Zdroje: autorský text

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz