Článek
Jenže realita je samozřejmě jiná. Jde o člověka, který vám pomůže s tím, co sama nezvládnete, od drobných oprav přes montování nábytku až po věci, na které prostě nemáte čas, sílu nebo chuť. A přesně v téhle chvíli jsem ho potřebovala i já. Moje domácnost se totiž rozpadala rychleji než moje nervy a já si musela přiznat, že na všechno sama nestačím.
Protékající kohoutek v koupelně, který kapkal celou noc a já se budila každých dvacet minut, protože ten zvuk mi drásal nervy. Přidala se uvolněná klika u dveří, polička, která se nebezpečně viklala, a k tomu věčný chaos kolem světel a zásuvek. Každá drobnost by šla zvládnout, kdyby jich nebylo tolik najednou. Jenže najednou jsem měla pocit, že se můj byt obrací proti mně a že už brzy vybouchne. A protože jsem zrovna neměla po ruce žádného šikovného příbuzného ani známého, rozhodla jsem se, že si poprvé v životě objednám hodinového manžela.
Otevřela jsem internet a vyhledala si kontakt. Chvíli jsem váhala, připadala jsem si zvláštně, jako bych si objednávala něco, co by měl zvládat můj vlastní partner. Jenže já žádného neměla, a tak jsem si musela poradit jinak. Když jsem zavolala a domluvila si termín, ozval se mi příjemný hlas, který působil klidně a spolehlivě. Ještě ten den odpoledne měl dorazit. A tak jsem čekala.
Když jsem ho poprvé uviděla, upřímně mě překvapilo, že nepřišel žádný zakřiknutý chlapík s montérkami, který se jen mlčky pustí do práce. Stál přede mnou sympatický muž, usměvavý, s očima, které působily, jako by vám dokázal pomoct nejen s opravou poličky, ale i se špatnou náladou. Představil se, podal mi ruku a působil, jako by přišel na návštěvu k dávné známé. Ten pocit uvolnění byl až podivný, protože najednou jsem se vůbec necítila trapně, že si někoho volám na pomoc.
Dal se hned do práce a já kolem něj pobíhala, nabízela mu kávu a čaj, až jsem si uvědomila, že se chovám jako hostitelka na návštěvě. On jen s úsměvem odmítal, že má všechno, co potřebuje, a že to zvládne rychle. A zvládal. Jeden problém za druhým mizel, jako když mávnete kouzelným proutkem. Polička držela, kohoutek přestal kapat, světla fungovala, dokonce i tu kliku spravil tak, že byla lepší než nová. A já jsem jen stála, koukala a uvědomovala si, že už dlouho jsem se necítila tak v klidu.
Nebylo to ale jen tím, že mi opravil byt. Bylo to i tím, jak se u toho choval. Každou chvíli utrousil nějakou poznámku, vtípek, povídali jsme si, smáli se. A já jsem měla pocit, že mám po dlouhé době doma chlapa, který se zajímá, který se dívá, který se ptá. Všechno to působilo tak přirozeně, až jsem sama sobě připadala jako blázen, že ve mně roste něco víc než jen vděčnost.
Když odcházel, ze slušnosti jsem se zeptala, kolik mu dlužím, i když jsem předem věděla, jaká je cena. Podíval se na mě tím svým upřímným pohledem a řekl, že nejhezčí odměna byla, že jsem se na něj celou dobu usmívala. Byla jsem v rozpacích, takhle lichotku už jsem dlouho neslyšela. A jak zavřel dveře, najednou jsem měla pocit, že mi zmizelo něco víc než jen opravář.
Za pár dní jsem si uvědomila, že hledám důvody, proč ho zase zavolat. Vzpomněla jsem si na garnýž, která se trochu viklá, a na lampu, co by možná šla připevnit jinak. A tak jsem vytočila jeho číslo znovu. Přišel ochotně, tentokrát už se ani neptal, jestli chci něco opravit navíc, prostě se pustil do práce a zároveň jsme zase vedli ty naše lehké rozhovory. Bylo to tak přirozené, až jsem měla pocit, že se známe roky.
Časem jsem si musela přiznat, že mi začíná chybět, když tu není. Že si hlídám, kdy mi napíše, že je k dispozici, že se přistihuju, jak se na něj těším víc než na samotný výsledek jeho práce. A pak už to nebylo jen o opravách. Zůstával déle, seděli jsme u stolu, pili kávu a povídali si o životě. A já jsem pochopila, že v mém bytě neopravil jen poličku nebo kohoutek, ale že dal dohromady i něco ve mně.
Zamilovala jsem se. Do muže, kterého jsem původně volala jen proto, že jsem nezvládala technické drobnosti. Možná to zní šíleně, možná směšně, ale někdy vás osud postaví před lidi, u kterých to nečekáte. A já jsem dnes šťastná, že jsem kdysi vzala telefon a zavolala si hodinového manžela.
