Článek
Nedávno jsem seděla v kavárně a poslouchala rozhovor dvou žen. Jedna se chlubila, že má k důchodu příspěvek, konkrétně výchovné, protože má tři děti. Ta druhá jen smutně koukala do země. Později jsem zjistila proč - celý život toužila po dětech, ale ze zdravotních důvodů je mít nemohla. A teď? Teď musí poslouchat, jak její vrstevnice dostávají příspěvek jen proto, že měly děti.
A přesně tady je jádro pudla. Stát se rozhodl odměňovat ženy za něco, co je naprosto přirozené a co většina z nich dělala dobrovolně a s radostí. Jasně, výchova dětí není procházka růžovou zahradou, ale ruku na srdce - kdo k tomu ty ženy nutil? Bylo to jejich svobodné rozhodnutí. Tak proč by za něj měly dostávat extra peníze? Moje kamarádka Jana podstoupila několik pokusů o umělé oplodnění. Stálo ji to spoustu peněz, energie a hlavně nervů. Nevyšlo to. A teď? Teď musí každý měsíc koukat na to, jak její sousedka, která má tři děti, dostává k důchodu výchovné. „Je to, jako by mi někdo každý měsíc připomínal, že jsem méněcenná,“ řekla mi nedávno se slzami v očích.
Buď máme důchodový systém spravedlivý pro všechny, nebo nemáme. Nemůžeme říct jedné skupině žen „vy jste lepší, protože jste mohly mít děti“. To je jako facka všem, které tu možnost neměly. A co je ještě horší? Ty peníze nejsou malé. Za každé dítě 500 korun měsíčně - to už je docela slušný rozdíl v důchodu. Často slýchám argument „ale ty matky vychovaly budoucí plátce do systému“. Jasně, a co ty bezdětné? Ty celý život platily daně, odvody, pracovaly možná i déle než matky, které byly na mateřské.
Jejich přínos společnosti je přece také významný. Je načase přestat s touhle diskriminací. Buď dejme důstojné důchody všem, nebo nikomu. Nemůžeme trestat ženy za něco, co nemohly ovlivnit. Výchovné je jen další způsob, jak rozdělit společnost na „ty lepší“ a „ty horší“. A to je přesně to, co v dnešní době nepotřebujeme. Místo rozdávání bonusů za něco, co je přirozené, by se stát měl zaměřit na to, aby všichni důchodci měli na důstojný život. Bez ohledu na to, jestli měli děti, nebo ne. Protože každý člověk si zaslouží úctu a respekt. A hlavně spravedlivé zacházení.
