Článek
Jedním z nejjednodušších způsobů využití spadaného listí je výroba listovky. Na rozdíl od klasického kompostu k ní není potřeba složitě kombinovat různé druhy zahradního odpadu. Listy stačí shromáždit na jednom místě a nechat je postupně rozkládat. Mohou přijít do jednoduché ohrádky z pletiva nebo do pytlů, do kterých je potřeba udělat několik otvorů, aby uvnitř mohl proudit vzduch. Pokud jsou listy příliš suché, je vhodné je mírně navlhčit.
Rozklad je pomalý a podle druhu listů může trvat rok až dva. Rychleji se rozkládají například listy buku, dubu nebo habru, zatímco silnější a tužší listy je vhodné předem posekat sekačkou nebo jinak nadrtit. Výsledkem není klasické hnojivo bohaté na živiny, ale tmavý organický materiál, který pomáhá zlepšovat strukturu půdy a její schopnost zadržovat vláhu. Méně rozložená listovka se může použít jako mulč, dobře vyzrálá zase jako půdní příměs.
Na záhonech může část listí klidně zůstat
Každý list proto není nutné ze zahrady důsledně odstraňovat. Zdravé listí, které napadá mezi trvalky, pod keře nebo na volnou půdu, může vytvořit přirozenou ochrannou vrstvu. Mulč omezuje vysychání půdy, postupně do ní přidává organickou hmotu a zároveň poskytuje úkryt drobným živočichům.
Silnější listy je výhodné rozdrtit, protože celé mokré listy se mohou slepit do neprodyšné vrstvy a rozkládají se podstatně pomaleji. Jiná situace je na trávníku. Tam by silná vrstva spadaného listí zůstávat neměla, protože omezuje přístup světla a může trávu dusit. Právě listí sebrané sekačkou je přitom pro další využití velmi praktické, protože je už rozmělněné a rychleji se rozkládá. Část lze použít na záhonech a část uložit na výrobu listovky.
Do kompostu ano, ale ne všechno najednou
Listí má své místo také v domácím kompostu, jen není ideální zaplnit jím nádobu nebo hromadu naráz. Suché podzimní listy patří mezi materiály bohaté na uhlík, a proto je vhodné je kombinovat například s posekanou trávou a dalším čerstvým rostlinným materiálem. Velké množství samotných listů se rozkládá pomaleji, proto se pro ně často více vyplatí samostatná listovka. Důležité je také předem zkontrolovat jejich zdravotní stav.
Listy napadené některými chorobami mohou být zdrojem infekce i pro další sezonu a není rozumné je bez rozmyslu rozprostírat zpět pod rostliny. Zvlášť opatrně je vhodné zacházet například s listy napadenými černou skvrnitostí růží nebo strupovitostí jabloní a hrušní. Zdravé spadané listí však rozhodně není bezcenný podzimní odpad. Na zahradě může zůstat v přirozeném koloběhu a po několika měsících či letech se vrátit do půdy v podobě materiálu, za který by se jinak muselo v zahradnictví platit.
Zdroje: rhs.org.uk
