Článek
Musím se svěřit s něčím, co mi už dlouho leží na srdci. Můj dospělý syn, kterému je 28 let, vydělává měsíčně přes 50 tisíc čistého. Přesto pravidelně chodí ke mě domů s prosíkem o půjčku. A víte, za co všechny ty peníze utrácí? Za drahé restaurace, značkové oblečení a především - za své přítelkyně. Vždycky jsem si myslela, že jsem ho vychovala dobře a vedla k zodpovědnosti. Jenže poslední dva roky jsou jako noční můra. Pracuje jako IT specialista, má skvělý plat, ale peníze mu protékají mezi prsty jako voda. Každý měsíc je to stejné - týden po výplatě už nemá ani korunu.
Minulý týden přišel s tím, že potřebuje půjčit na nájem. Prý mi to příští měsíc opravdu vrátí. Když jsem se zeptala, kam se poděla výplata, začal vykládat něco o nečekaných výdajích. Později jsem zjistila, že vzal svou novou přítelkyni na víkend do luxusního hotelu, kde za jednu noc zaplatil 15 tisíc korun. A to není všechno. Na Instagramu se chlubí fotkami z drahých restaurací, kde večeře stojí víc než půlka mého důchodu. Značkové oblečení, drahé dárky pro přítelkyně, víkendy v lázních… Žije si nad poměry a pak chodí škemrat o peníze k mámě.
Nejhorší je, že ty jeho přítelkyně se střídají jak ponožky. Každé dva měsíce má novou „lásku svého života“. A každá z nich očekává luxusní zacházení - drahé dárky, exotické dovolené, designové kabelky. On jim to všechno kupuje a pak nemá na základní životní potřeby. Když mu řeknu, ať si něco ušetří, směje se, že jsem staromódní. Prý „peníze jsou od toho, aby se utrácely“ a „život se má žít naplno“. Jenže já v jeho věku už živila rodinu, splácela hypotéku a ještě jsem si dokázala něco ušetřit na přilepšení v důchodu.
Minulý měsíc mi došla trpělivost. Přišel si půjčit pět tisíc na neodkladnou záležitost. Den nato jsem viděla na jeho Facebooku fotky z luxusní večeře s novou krásnou přítelkyní, která vypadala jako Barbína. To už bylo moc. Řekla jsem mu, že dokud nezačne hospodařit rozumně, ať s půjčkami už nepočítá. Urazil se. Prý jsem nechápavý rodič, který mu závidí a nepřeju mu štěstí. Že všichni jeho kamarádi žijí stejně ,užívají si života a svobody. Že v dnešní době se musí prostě investovat do vztahu. Investovat? To není ale investice, to je vyhazování peněz! A víte, co je na tom nejsmutnější? Že jsem ho možná sama rozmazlila.
Vždycky jsem mu chtěla dopřát to, co jsem já v jeho věku neměla. A teď sklízím ovoce své výchovy. Dospělého muže, který neumí hospodařit s penězi a myslí si, že maminka vždycky pomůže. Jeho otec říká, ať ho nechám „vymáchat“. Že až párkrát pořádně narazí, třeba zmoudří. Ale která matka dokáže odmítnout vlastní dítě, když přijde s prosíkem? I když vím, že ty peníze prohýří s další „novou láskou svého života“. Někdy v noci ležím a přemýšlím, kde jsem udělala chybu. Měla jsem ho víc učit o hodnotě peněz?
Měla jsem mu dávat menší kapesné? Nebo je to prostě jen takhle rozmazlená generace, která si myslí, že život je jeden velký mejdan? Zatím jsem mu půjčila už přes padesát tisíc. Vrátil sotva polovinu. A já vím, že příští měsíc zase přijde. Bude mít další novou lásku, které bude chtít koupit něco drahého aby se ji zavděčil. A já budu zase stát před dilematem - pomoct mu, nebo ho nechat, ať se z toho vyhrabe sám?
Zdroje: Autorský text
