Článek
Vendula Pizingerová nikdy nepatřila k ženám, které potřebují cizí rady, aby věděly, co chtějí. Když si s rodinou pořizovala dům v Říčanech, rozhodla se, že všechno udělá podle sebe – bez architektů, bez designérů, jen s vlastním citem. A povedlo se. Její vila je přesně taková, jaká je ona sama, a to otevřená, světlá, klidná a přirozená.
Každý kout domu nese její rukopis. Místnosti jsou vzdušné, propojené se zahradou a zaplavené denním světlem. Všechno působí jednoduše, ale s rozmyslem. Žádný přepych, spíš útulnost a život. Vendula říká, že potřebuje vidět nebe, světlo a květiny, aby se cítila doma a přesně to v jejím domě najdete, jak uvádí web TrendySvět.cz.
Na všem je znát i šikovnost jejího manžela Josefa. Místo aby najímal řemeslníky, vzal do ruky nářadí sám. Ze dřeva, které si přivezl z pily, postavil garážové stání i zahradní domek pro rodinné grilování. Vendula s úsměvem říká, že Pepa umí opravit nebo postavit snad cokoliv – a je vidět, že je na to hrdá.
V interiéru se snoubí ženský cit a mužská poctivost. Ložnici zdobí plastika andělských křídel, která prostoru dodává lehkost a zvláštní klid. V jídelně je spousta drobných detailů a květin, které působí přirozeně, nikdy ne přeplácaně. Na stolech bývají čerstvé květy ze zahrady, protože jak říká Vendula, právě ony dávají domovu duši.
Velká okna otevírají výhled do zeleně a dovolují světlu volně proudit dovnitř. Díky tomu je dům živý po celý rok – v létě dýchá teplem, v zimě klidem. Právě to propojení interiéru s přírodou bylo pro Pizingerovy klíčové.
Kuchyň je srdcem domu. Prostorná, praktická, přehledná. Místo, kde se rodina potkává a kde Vendula ráda vaří jídla, která mají u nich tradici. Nic tu není zbytečné, ale všechno má své místo, ale také kus lásky.
Hudba hraje v jejich domově důležitou roli. Vendulin starší syn Jakub hraje na klavír, který stojí v obývacím pokoji jako přirozená součást prostoru. „Hudba je způsob, jak si vyčistit hlavu,“ říká Vendula. A možná právě proto má jejich dům zvláštní klid – jako by tam všechno ladilo dohromady.Vendula působí svěže a energicky. I po padesátce je plná života a dokazuje, že věk není překážka, pokud se člověk stará o sebe i o to, co ho obklopuje. Neprahne po dokonalosti, spíš po rovnováze. A tu našla v rodině, v pohybu, v každodennosti.
S manželem Josefem, který je o šestnáct let mladší, vychovává malého Pepíčka. Věk mezi nimi prý nikdy nehrál roli. Když spolu mluví, působí uvolněně, s nadhledem a upřímností. Jejich dům v Říčanech není jen krásný, ale hlavně opravdový. Plný světla, hudby, květin a rodinné pohody. Místo, kde se žije, směje, tvoří – a kde všechno dává smysl.
Zdroje:
