Článek
Na první pohled působí nekompromisně. Když stojí na parketu a hodnotí taneční páry, má v očích soustředění a v hlase jistotu. Jenže doma je všechno jiné. Žádné reflektory, žádný shon, žádné masky. Jen klid, světlo a ticho, které má ráda.
Tatiana Drexler žije mezi dvěma světy – mezi Slovenskem a Německem, mezi hlukem televizního studia a poklidným bytem v Hannoveru, kde tráví většinu času se svým manželem, německým hudebníkem. Tam si vytvořila útočiště, které jí dává pocit rovnováhy.
Byt působí jako balzám. Vysoké stropy, velká okna, spousta světla. Všude vládne jednoduchost a přirozenost, žádná přehnaná okázalost. V obývacím pokoji stojí šedá pohovka, na podlaze světlé dřevo a huňatý koberec, který zve k bosé chůzi. Na poličkách květiny a černobílá fotografie z taneční soutěže, která nenápadně připomíná její profesní život, aniž by ho vnucovala.
Kuchyně je jako ona – čistá, klidná, bez zbytečností. Bílý nábytek, světle šedá dlažba a na lince kávovar. Každé ráno si u něj připravuje espresso a říká, že vůně kávy je pro ni symbolem začátku dne i rovnováhy. Z kuchyně je výhled do malé zahrady, kam se často dívá při práci nebo při snídani s manželem.
Velký dřevěný stůl u okna má v jejich životě zvláštní význam. Ráno u něj sedí spolu, čtou si, nebo jen tak mlčí. Někdy stačí ticho, aby si rozuměli. Byt ladí v přírodních odstínech – béžová, hnědá, šedá. Nic nepůsobí uměle, všechno má svůj řád i klid.
Na zdech visí obrazy zachycující pohyb a městské scény. V rohu váza s dlouhými listy, na zemi komínek knih, u žebřin přehozená barevná přikrývka. Je vidět, že má ráda pořádek, ale takový ten přirozený, který dává prostoru dýchat.
Jedna z místností je určená jen jí. Malý cvičební koutek se zrcadlem, podložkou a laptopem, na kterém sleduje tréninková videa. Pohyb je pro ni součástí života – nejen kvůli tělu, ale hlavně kvůli hlavě. Když nemůže jít ven, sedne si na stacionární kolo, pustí hudbu a nechá myšlenky plynout.
V soukromí by ji málokdo poznal. Místo elegantních šatů nosí měkké svetry, volné kalhoty a teplé pantofle. Usmívá se víc, mluví klidněji, její gesta jsou jemnější. Doma je obklopená lidmi, kteří ji znají takovou, jaká opravdu je.
Tatiana a její manžel spolu žijí už mnoho let. Spojuje je nejen vztah, ale i láska k umění. On skládá hudbu, ona tančí, a oba věří, že právě rytmus je to, co jejich život drží pohromadě. Navenek působí jako slavný pár, ve skutečnosti jsou to dva lidé, kteří si rozumí i beze slov.
Zdroje:
