Článek
Třešně patří mezi ovoce, na které se člověk těší skoro celý rok. Strom na jaře nádherně kvete, pak se dlouhé týdny čeká, až se zelené kuličky začnou pomalu vybarvovat, a ve chvíli, kdy má zahrádkář pocit, že už si brzy utrhne první misku, přijde nemilé překvapení. Ptáci bývají rychlejší. Nečekají, až budou plody dokonale sladké. Jakmile třešně změknou a začnou červenat, berou je jako pozvánku ke stolu.
Nejčastěji se proti nim používají sítě. Ty sice umí vytvořit fyzickou překážku, ale jen v případě, že jsou správně natažené. U menších stromků mohou pomoci, u vzrostlé třešně se však často změní v boj. Síť se zachytává o větve, trhá listy, láme mladé výhony a při sundávání může poškodit i samotné plody. Odborné zahradnické zdroje navíc upozorňují, že síť by ideálně neměla ležet přímo na koruně, ale měla by být natažená přes oporu nebo rám. Jinak se ptáci k ovoci dostanou i přes ni a mohou do třešní klovat zvenku.
Ptáci se bojí pohybu, světla a nečekaných zvuků
Právě proto se mezi zahrádkáři osvědčily reflexní pásky. Nejde o žádnou složitou novinku, ale o jednoduchý princip. Lesklá páska se zavěsí do větví, kde se ve větru pohybuje, odráží světlo a zároveň jemně šustí. Pro člověka je to téměř neškodná drobnost, ale ptáky dokáže takový nepravidelný pohyb znejistit. Podobně fungují i stará CD, lesklé proužky alobalu nebo lehké plechovky, které se ve větru houpou a vydávají zvuk. Reflexní pásky se běžně používají právě k ochraně úrody před špačky, vrabci a dalšími ptáky, protože kombinují světelný odlesk s pohybem ve větru.
Důležité je ale nenechat všechno na jednom proužku. Pokud má trik fungovat, je potřeba pásky rozmístit po celé koruně, hlavně na místa, kde třešně nejvíc dozrávají. Ideální je zavěsit je tak, aby se mohly volně pohybovat, ale aby se příliš nezamotávaly do větví. Stačí několik delších pruhů, které se při větru rozechvějí a vytvoří dojem, že se ve stromě pořád něco děje.
Reflexní páska, která odráží světlo.
Ptáci nejsou hloupí. Pokud zjistí, že jim nic nehrozí, časem si na jeden typ plašiče zvyknou. Proto zkušení zahrádkáři doporučují metody střídat nebo kombinovat. K reflexním páskám se dají přidat makety dravců, lehké větrníky, cinkající plechovky nebo pohyblivé předměty zavěšené nad korunou. Právě pohyb je zásadní. Pevně stojící strašák může fungovat pár dnů, ale jakmile ho ptáci vyhodnotí jako neškodný, začnou se ke stromu vracet. Zahradnické rady často zmiňují i siluetu dravce zavěšenou tak, aby se ve větru pohybovala nad stromem.
Nejlepší výsledky přináší včasnost. Pásky a plašiče nemá smysl věšet až ve chvíli, kdy je strom z poloviny obraný. Ideální je začít už ve chvíli, kdy třešně začínají měnit barvu. Ptáci si pak strom nespojí s jednoduchou hostinou a raději hledají potravu jinde.
Síť tedy nemusí být jedinou možností. U malého stromku může posloužit dobře, ale u velké třešně často přidělá víc starostí než užitku. Reflexní pásky, pohybující se předměty a pravidelné střídání plašičů jsou levnější, šetrnější a pro běžnou zahradu mnohem pohodlnější řešení. A hlavně mohou rozhodnout o tom, jestli si první misku třešní odnesete vy, nebo hejno špačků.
Zdroje:
