Článek
Železné předměty se podobají špachtlím
Archeologické nálezy mají moc přenést nás zpět v čase a odhalit pozoruhodné pohledy do minulosti. Nedávno vyšel najevo fascinující nález z doby vikingské. Mimořádný železný poklad starý 1000 let, který byl objevený v jednom rodinném domě v Norsku. O objevení této vzácné sbírky se zasloužila Greta Margot Sorum, nadšená milovnice historie a amatérská archeoložka. Železný poklad obsahoval několik slitků, které se podobají malým špachtlím, a pocházejí z doby vikingské. Tato doba se dotuje přibližně na rok 793 až 1066 n.l. případně vrcholného středověku od roků 1066 až do 1350. Každá kovová tyčinka vážila přibližně 50 gramů a velmi se sobě podobaly. Každý slitek je na jednom konci proražen otvorem, což naznačuje, že slitky mohly být svázány do svazku. Ty nejspíše byly používány jako forma platidla. Archeologové se domnívají, že je někdo ukryl s tím úmyslem, že se pro ně později vrátí.
Tento objev je hodně vzácný, přestože se podobné železné předměty ve sbírkách muzeí již nacházejí. Ale časté úpravy pozemků většinu zakopaných pokladů zničily, nebo poškodily. Pozoruhodný železný poklad z doby vikingské objevila Greta Margot, při průzkumu starého sklepa po svých rodičích ve Valdresu,který se nachází ve středním Norsku. S vášní pro historii a smyslem pro detail se pustila do pátrání po pozůstatcích minulosti. Netušila, že její úsilí povede k objevu takového historického významu. Když pečlivě prozkoumávala zákoutí sklepa, narazila na skrytou komoru, v níž se nacházely dávno zapomenuté železné artefakty zabalené ve staleté látce.
Železo vyráběli ve velkém
Objev tohoto železného pokladu má nesmírný historický a kulturní význam. Nabízí pohled na dobu vikingskou, což bylo období proslulé námořnickou zdatností, rozsáhlými obchodními sítěmi a bohatým kulturním dědictvím. Slouží jako hmatatelné spojení s minulostí a spojuje nás s lidmi, kteří kdysi tuto výrobu železa bravurně ovládali. V jižním Norsku od pozdní doby vikingské, až do vrcholného středověku vyráběli železo ve velkém. Oblast byla velmi produktivní a vznikl zde přebytek železa, které prodejci nabízeli elitám v přímořských oblastech Norska. Podél Bergenské královské cesty, známé jako Kongevegen, která před 1 000 lety sloužila jako obchodní cesta mezi Oslem a Bergenem, byly nalezené na tamním nacházejícím se nalezišti železné slitky. V okolí této lokality bylo plno vykopaných jam na dřevěné uhlí, které byly nepostradatelné ve vikingském a středověkém období k výrobě železa a k jeho tavení.
Železný poklad je uložený v muzeu
Po nálezu železného pokladu zajistila Greta Margot ve spolupráci s místními úřady a archeology řádnou konzervaci a výzkum železného pokladu z doby vikingské. Artefakty byly pečlivě vyčištěny, katalogizovány a prozkoumány, aby se odhalil jejich historický kontext a osvětlil jejich vznik a použití. Toto úsilí nejen přispívá k našemu porozumění době vikingské, ale také připomíná důležitost zachování našeho kulturního dědictví. Staré nálezy, které jsou archeologům předávány, přinášejí stále nové poznatky o historii ve vnitrozemí. Poskytuje příležitost pro zapojení veřejnosti a vzdělávání. Vystavení těchto artefaktů v muzeích a kulturních institucích umožňuje návštěvníkům obdivovat složité řemeslné zpracování a ponořit se do světa Vikingů.
Vzdělávací programy a exponáty mohou dále umocnit zážitek návštěvníků a poskytnout jim pohled do historie, mytologie a každodenního života. Při objevování tohoto výjimečného železného pokladu z doby vikingské hrála zásadní roli vášeň Grety Margot pro historii a její oddanost průzkumu. Její objev doplnil cenné kapitoly našeho poznání doby vikingké a slouží jako inspirace pro amatérské archeology a milovníky historie po celém světě. Nález ojedinělé sbírky železa ve sklepě rodiny Sorumových, není prvním vikingským nálezem v Norsku za poslední měsíce. Detektorář kovů koncem loňského roku narazil na vikingský poklad. Nalezená sbírka obsahovala mnoho stříbrných šperků,mincí a dalších různých zakopaných předmětů.
