Článek
Simona měla pocit, že poslední rok funguje hlavně jako organizátorka cizích životů. Pracovala čtyři dny v týdnu v menší lékárně, doma se starala o domácnost a většina povinností kolem dětí zůstávala také na ní. Jejímu synovi Adamovi bylo jedenáct, mladší Ema měla osm a oba byli v běžném provozu zvládnutelní, i když se samozřejmě hádali stejně jako většina sourozenců. Manžel Marek pracoval jako řidič servisního vozu a během týdne často přijížděl domů později, takže Simona obstarávala úkoly, kroužky, lékaře i většinu nákupů. Když proto našla menší apartmán v Krkonoších, rozhodla se, že letos poprvé nepojedou nikam daleko a dopřejí si týden, během kterého nebudou muset nic složitě plánovat. V okolí byly turistické trasy, lanovka, bazén i několik míst pro děti a Simona měla pocit, že tentokrát vybrala dovolenou, na které si snad odpočine každý.
První problém začal ještě před odjezdem. Adam odmítal jet, protože jeho nejlepší kamarád zůstával doma a plánovali spolu celé prázdniny hrát novou počítačovou hru. Ema zase chtěla k moři a několik dní opakovala, že hory jsou nudné. Simona jejich protesty brala jako běžné dětské řeči. Připomínala jim, že minulý rok byli u moře a že tentokrát budou dělat něco jiného. Marek jí říkal, aby to neřešila a že jakmile dorazí, děti změní názor. „První den budou otrávení a pak zjistí, že je tam bazén a lanovka. Neboj, nakonec je odsud nebudeme moct dostat,“ uklidňoval ji. Simona mu věřila, protože přesně tak to několikrát v minulosti dopadlo.
Jenže tentokrát se děti nepřizpůsobily ani po příjezdu. Adam se rozčiloval kvůli slabému internetovému připojení a každých deset minut kontroloval telefon. Ema si okamžitě zabrala postel u okna, což vyvolalo první velkou hádku, protože ji chtěl také její bratr. Během vybalování se začali přetahovat o nabíječku a o několik minut později se hádali znovu kvůli tomu, kdo si jako první vybere program v televizi. Simona se snažila situaci uklidnit a stále si opakovala, že jsou všichni unavení z cesty. Večer proto navrhla, že zajdou na večeři a začnou dovolenou znovu v lepší náladě.
První společný výlet skončil po necelé hodině
Druhý den ráno chtěli vyrazit na nenáročnou túru k horské chatě. Simona trasu vybrala schválně tak, aby ji děti bez problémů zvládly. Adam však už při snídani oznámil, že nikam nejde. Když mu rodiče řekli, že telefon v apartmánu nechá a půjde s nimi, začal tvrdit, že je dovolená trest a že by bylo lepší zůstat doma. Ema se mezitím rozhodla, že ji bolí nohy ještě dřív, než vůbec vyšli z domu. Marek byl zpočátku klidný, ale po dvaceti minutách neustálého stěžování začal být podrážděný také.
Na cestě se situace ještě zhoršila. Adam šel několik metrů za ostatními a odmítal komunikovat. Ema chtěla každou chvíli zastavovat, a když jí Simona řekla, že ještě chvíli půjdou, sedla si demonstrativně na kámen a oznámila, že dál nejde. Když ji Marek pobídl, aby vstala, začala plakat. Adam se jí smál, Ema po něm hodila lahev s vodou a během několika sekund na sebe oba křičeli tak hlasitě, že se kolem nich otáčeli ostatní turisté.
Simona cítila, jak se jí začíná svírat žaludek. „Celé týdny jsem se těšila, že budeme někde spolu a nebudu muset pořád řešit povinnosti. A najednou jsem měla pocit, že jsem si jen přesunula všechny problémy do hezčího prostředí,“ vzpomíná. Výlet nakonec vzdali a vrátili se do apartmánu. Marek navrhl, že děti nechají chvíli být a odpoledne půjdou do bazénu. Simona doufala, že právě tam se nálada zlepší. Nevylepšila.
Adam chtěl být jen v části s větším bazénem, Ema zase odmítala odejít od skluzavky. Když se měli po dvou hodinách vracet, začala mladší dcera křičet, že nikam nejde. Adam jí mezitím schoval ručník a několikrát ji polil studenou vodou. Simona se snažila oba uklidnit, zatímco Marek už byl unavený a prohlásil, že si jde sednout ven, protože na jejich hádky nemá nervy. Právě tehdy se v Simoně poprvé objevil pocit, že dovolenou nezvládá nikoli kvůli dětem samotným, ale proto, že na jejich chování zůstala prakticky sama.
Manžel si odjel odpočinout na kole
Třetí den ráno Marek oznámil, že si na dvě hodiny půjčí horské kolo. Tvrdil, že potřebuje chvíli vyčistit hlavu a že potom převezme děti. Simona chápala, že je unavený, ale zároveň ji jeho rozhodnutí rozčílilo. Ona totiž žádné dvě hodiny sama pro sebe neměla. Od příjezdu řešila, co budou jíst, kde jsou plavky, kdo má čisté ponožky, proč Adam nemůže být celý den na telefonu a proč Ema nemůže každých dvacet minut dostat zmrzlinu.
Marek nakonec odjel a Simona zůstala s dětmi sama. Chtěla s nimi zajít alespoň na krátkou procházku do centra. Adam odmítl a Ema se přidala, protože chtěla sledovat pohádku. Simona jejich obrazovky vypnula a oznámila, že půjdou všichni. Následovala téměř půlhodinová hádka, během které Adam matce řekl, že dovolenou stejně celou pokazila ona, protože vybrala místo, kam nikdo kromě ní nechtěl jet.
Ta věta Simonu zasáhla. Několik měsíců totiž hledala pobyt, který si budou moci dovolit, vybírala termín podle Markovy práce a předem zjišťovala aktivity právě kvůli dětem. Teď měla pocit, že všechno úsilí bylo nejen zbytečné, ale ještě se obrátilo proti ní.
Odpoledne se Marek vrátil v dobré náladě a vyprávěl, jak krásnou trasu projel. Simona už na jeho nadšení nedokázala reagovat. Řekla mu, že potřebuje alespoň hodinu sama a že děti jsou teď na něm. Marek souhlasil, jenže sotva Simona vyšla z apartmánu, Ema jí volala, kde má své plavky. O deset minut později se ozval Adam, protože mu otec vypnul internet a chtěl, aby matka rozhodla, kdo má pravdu. Simona telefon vypnula.
Večeře byla poslední kapkou
Večer měli rezervovaný stůl v restauraci. Simona už nikam jít nechtěla, ale Marek ji přesvědčil, že všichni potřebují změnu prostředí. Prvních deset minut proběhlo relativně v klidu. Potom Ema odmítla jídlo, které si sama vybrala, protože na něm byla omáčka. Adam jí začal brát hranolky, ona ho kopla pod stolem a převrhla sklenici s limonádou. Marek zvýšil hlas, Adam mu odsekl a Ema se rozplakala.
Simona seděla u stolu a najednou cítila, že už nedokáže řešit ani jedinou další větu. Vstala, odešla na toaletu a několik minut tam plakala. Nešlo o rozlitou limonádu ani o jeden nepovedený výlet. Byla vyčerpaná z toho, že každý problém prochází přes ni. Děti se obracely na ni, Marek očekával, že konflikt uklidní, a i během dovolené měla pocit, že musí hlídat náladu celé rodiny.
Když se vrátila ke stolu, řekla, že druhý den jedou domů. Marek si nejprve myslel, že mluví v afektu. Připomněl jí, že mají zaplacené ještě čtyři noci a že je škoda pobyt ukončit. Adam okamžitě prohlásil, že chce domů, Ema začala protestovat, protože následující den měli jít do lanového centra. Simona však tentokrát odmítla další hlasování. „Já už nemůžu. Nechci ještě čtyři dny vstávat s tím, že zase budu řešit jen hádky, křik a to, kdo co nechce. Jestli je tohle dovolená, tak z ní prostě odjíždím,“ řekla manželovi.
Domů se vraceli téměř beze slov
Následující ráno skutečně sbalili věci. Marek byl naštvaný kvůli zbytečně zaplacenému ubytování a dětem vyčítal jejich chování. Simona však během cesty začala chápat, že problém nebyl pouze v nich. Děti se chovaly špatně, to nepopírala. Zároveň ale s Markem předem vůbec neřešili, jak bude dovolená fungovat, pokud děti odmítnou spolupracovat. Automaticky se očekávalo, že organizaci i uklidňování převezme ona stejně jako doma.
První večer po návratu byl překvapivě klidný. Děti se zavřely ve svých pokojích a Marek se Simonou zůstali sami v kuchyni. Tentokrát spolu nemluvili jen o tom, jak byly děti nevychované. Simona manželovi otevřeně řekla, že ji nejvíc ranilo jeho rozhodnutí odjet na kolo právě ve chvíli, kdy viděl, že je na hraně sil. Marek se nejprve bránil tím, že potřeboval pauzu, potom ale uznal, že vůbec nepřemýšlel o tom, kdy ji dostane ona.
„Já jsem si odjel odpočinout od dětí a nechal jsem je tobě. Přitom ty jsi od nich žádnou možnost odjet neměla. Teď když to říkám nahlas, zní to dost blbě,“ přiznal. Děti dostaly několik dnů zákaz elektroniky a oba rodiče s nimi později mluvili o tom, co se na pobytu stalo. Adam přiznal, že byl od začátku rozhodnutý dovolenou bojkotovat, protože nechtěl odjet od kamarádů. Ema zase většinu času napodobovala jeho chování a rychle pochopila, že když začne protestovat dostatečně hlasitě, plán se často změní.
Další dovolenou už nechtěla plánovat sama
Následující rok Simona dlouho odmítala jakýkoli delší rodinný pobyt. Nakonec se rozhodli pouze pro čtyři dny na jižní Moravě, ale tentokrát příprava vypadala úplně jinak. Každý člen rodiny si vybral jednu aktivitu, kterou chce dělat, a zároveň věděl, že bude muset respektovat také program ostatních. Marek převzal polovinu organizace a předem se dohodli, že každý rodič bude mít během pobytu několik hodin úplně pro sebe.
Děti byly o rok starší a jejich chování se výrazně zlepšilo. Nebyla to dokonale harmonická dovolená a několikrát se opět pohádaly. Simona ale tentokrát neměla pocit, že musí všechno zachraňovat. Na pobyt v Krkonoších dnes vzpomíná bez většího studu, přestože tehdy měla po návratu pocit, že jako matka selhala. Několik známých jí dokonce řeklo, že oni by děti jednoduše srovnali a dovolenou dokončili. Simona už podobné komentáře neřeší.
Zdroje: autorský text
