Článek
Jsem obyčejný občan, který podle dnešních měřítek dosáhl pouze nižšího vzdělání.
A než mne tady začnou někteří lidé odsuzovat a kritizovat, nejsem ani rasista a ani radikál.
Nikoho předem neodsuzuji. Mám přátele jiné barvy pleti, jiného náboženství i jiné sexuální orientace. A nikdy jsem s tím neměl žádný problém.
Ale koukám se okolo sebe, sleduji zpravodajství a brouzdám po internetu. A zdá se mi, že není vše v pořádku.
Lidé obhajují agresora. Jiní lidé chtějí, aby se jim všichni kolem přizpůsobili, i když jsou to oni, kdo jsou hosté. Demonstrují a stávkují a nezajímají je pravidla nebo zákony.
Není vám jasné, co tím myslím? Tak tedy příklady.
Izrael a Ukrajina.
Dvě suverénní země, které agresoři zákeřně napadli. Obě země se samozřejmě začaly bránit a najednou mají oba agresoři plná ústa keců, jak oni jsou ta oběť a jak ten druhý na ně neustále útočí. Jenže ten druhý na ně neútočí. Ten druhý se brání jejich agresi a nemůže se přestat bránit, protože by prohrál. Aby válka skončila, musí agresor přestat útočit. To dá přece zdravý rozum. A další věc, co by měl rychle pochopit zbytek světa, je, že ten, kdo se brání, musí mít vždy větší klacek než má útočník. Protože jinak nemá šanci se ubránit. To právě teď vidíme na Ukrajině a i v Izraeli. Obrazně řečeno Izrael má větší klacek než Hamás a má navrch. Bohužel Ukrajina nemá větší klacek, a tak se jen stěží brání.
Ano, vím že ve válce trpí nevinní. Ale všichni demonstrující by si měli uvědomit, že za to může agresor a ne obránce. Kdyby útočník nezaútočil, tak by se obránce nemusel bránit a nikdo by netrpěl.
A jsme zase u mého nadpisu. Tolerance je krásná věc, ale musí ji mít obě strany.
Další příklad jsou migranti. Já chápu, že odešli ze své vlasti za lepším životem, ale měli by pochopit, že se jim nebudou všichni přizpůsobovat. Protože když se jim všechno přizpůsobí, tak to bude jako u nich doma. A tak se ocitnou ve stejných nesnázích, před kterými utekli. Lidé v té nové zemi se mají lépe proto, protože žijí podle jiných pravidel než oni doma a podle jiných zákonů než oni doma. A proto se mají lépe. Dokud nepochopí, že ve Francii musí žít podle francouzských pravidel a zákonů, v Německu podle německých pravidel a zákonů a v České republice podle českých pravidel a zákonů, tak se v jejich životě nic k lepšímu nezmění.
Takže ne, že my budeme tolerovat jejich způsob života a jejich pravidla, ale oni musí začít tolerovat náš způsob života a naše pravidla.
Chápu, že chtějí u nás stavět mešity, ale proč mi u nich nemůžeme postavit kostel.
Proč oni si mohou dělat vtípky z našeho boha a Ježíše Krista, ale mi si nesmíme dělat vtípky z jejich Alláha a jeho proroka Mohameda. To hned vynášejí rozsudky smrti nad autory a pronásledují je i jejich rodiny.
Tomuto se nedá říkat tolerance. Takto jednostranně to prostě nemůže fungovat.
Svět by se měl konečně probudit a vzpamatovat.
Neměli bychom poslouchat lidi, kteří nikdy nic nedokázali a vše dělají jen pro trochu té pozornosti a patnáct minut slávy.
Neměli bychom naslouchat lidem, kteří používají stát jako dojnou krávu, a přitom každým svým činem na tento stát útočí.
A už vůbec bychom neměli naslouchat lidem, kteří omlouvají agresory, a přitom útočí na lidi, kteří ze všech svých sil brání svoji vlast, svůj domov a své zranitelné a bezbranné spoluobčany včetně těch nejmenších.
