Pojmenovali po ní pizzu: Před sto lety zemřela královna Margherita

Markéta Savojská, celým jménem Margherita Maria Teresa Giovanna, byla princezna z janovské větve rodu Savojských a sňatkem se svým bratrancem Umbertem I. se stala italskou královnou. Vládla dvaadvacet let a byla jednou z nejviditelnějších ženských postav italské monarchie konce 19. století. Zemřela před sto lety: 4. ledna 1926.

Narodila se jako starší ze dvou dětí janovského vévody Ferdinanda Savojského a saské princezny Alžběty, dcery krále Jana I. Saského. Po brzké smrti otce ji vychovávala mimo jiné rakouská guvernantka. Podle dobových popisů byla malá princezna zvídavá, citlivá a hrdá, se silnou vůlí a schopností působit okouzlujícím dojmem. Přestože jí byla do vínku nadělena vysoká, „majestátní“ postava a blond vlasy, ve své době nebyla vnímána jako typická dobová kráska.

Sňatek s následníkem trůnu byl především politicky vhodným spojením: 21. dubna 1868 se Markéta provdala za Umberta a 11. listopadu 1869 se jim narodil jediný syn Viktor Emanuel III., budoucí italský král. Když se 9. ledna 1878 stal králem Umberto, Markéta převzala roli královny. Ve své roli vykonávala mnohé veřejně prospěšné aktivity. Milovala umění, podporovala umělce i spisovatele a stála u založení několika významných kulturních institucí. Zároveň se angažovala v charitě, například ve prospěch Červeného kříže.

Její jméno se propsalo i do map a horolezeckých dějin. Už roku 1885 po ní byl pojmenován štít Cima Margherita v pohoří Brenta. Dne 18. srpna 1893 se s doprovodem zúčastnila výstupu na vrcholu Punta Gnifetti při inauguraci chaty, která nese dodnes její jméno. Capanna Regina Margherita se nalézá ve výšce 4554 metrů nad mořem a do dnešních dní je nejvýše položenou horskou chatou v Evropě. Na počest královny byl později pojmenován i vrchol v masivu Mount Stanley, který v roce 1906 zdolal její synovec Ludvík Amedeus Savojsko-Aostský.

Král Umberto I. byl 19. července 1900 zavražděn anarchistou Gaetanem Bresci; Markéta ho přežila o 26 let a dožila jako královna vdova. Její odkaz žil dál i v symbolické rovině: po královně bylo pojmenováno například město Margherita di Savoia v Apulii či hornické město Margherita v indickém Ásámu.

A podle legendy nese její jméno i pizza Margherita. Podle nejznámější verze příběhu se prý král Umberto I. s chotí během návštěvy Neapole v červnu 1889 zastavili v podniku pizzaře Raffaela Esposita. Ten jim měl předložit tři různé pizzy – dvě klasické a jednu novou, složenou z rajčat, mozzarelly a bazalky tak, aby ladila s barvami tehdy mladé italské vlajky. Následující den prý Esposito obdržel pochvalný dopis od královského tajemníka Camilla Galliho, v němž stálo, že královně nejvíc chutnala právě „trikolorní“ varianta - a tak ji po královně pojmenoval. Jenže stejně jako u mnoha slavných gastronomických historek tu zůstává i otazník: dobový tisk, který královskou návštěvu popisoval do detailu, se o zastávce v restauraci údajně vůbec nezmiňuje, a část historiků proto považuje celý příběh spíš za později přiživenou legendu (nebo šikovný marketing) než za jistý fakt.

Ať už to bylo jakkoli, Markéta Savojská se do historie zapsala nesmazatelně.

Zdroje: