Článek
Dnes, ve středu 4. února 2026, se oči celého světa upírají k luxusním hotelům v Abú Dhabí. Právě zde začíná druhé kolo ostře sledovaných trilaterálních rozhovorů mezi Spojenými státy, Ukrajinou a Ruskem. Cíl je ambiciózní: ukončit téměř čtyři roky trvající opotřebovávací válku. Atmosféra je však všechno, jen ne konstruktivní. Jen několik hodin před zahájením rozhovorů totiž Rusko zasadilo Kyjevu drtivý úder, který definitivně rozbil křehkou „energetickou pauzu“, o níž se osobně zasloužil Donald Trump.
„Neděle až neděle“: Trumpova diplomatická lekce
Minulý týden americký prezident Donald Trump s velkou pompou oznámil, že po jeho osobním telefonátu Vladimiru Putinovi ruský vůdce souhlasil s pozastavením útoků na ukrajinskou energetickou síť. Důvodem byly extrémní mrazy dosahující -20 °C, které hrozily humanitární katastrofou.
Trump tento „gentlemanský slib“ prezentoval jako důkaz své schopnosti ukončit konflikt „během pár dnů“. Realita úterní noci však byla jiná: 71 balistických raket a 450 dronů zasáhlo kritickou infrastrukturu a obytné čtvrti Kyjeva. Více než tisíc budov zůstalo bez tepla v nejmrazivější noci roku.
Trumpova reakce? „Bylo to dohodnuto od neděle do neděle. Pak na ně udeřili,“ komentoval útok z Bílého domu, čímž naznačil, že z jeho pohledu Rusko slib víceméně dodrželo. Pro Volodymyra Zelenského, který se v tu chvíli v Kyjevě kryl před dopady střel, šlo o „jasné porušení všech diskusí“.
Na stole je 28 bodů: Co obsahuje „Trumpův plán“?
Podle uniklých informací z britského parlamentu a think-tanku CSIS tvoří základ vyjednávání v Abú Dhabí tzv. 28bodový plán, který vypracoval americký zmocněnec Steve Witkoff s ruským protějškem Kirillem Dmitrijevem.
Hlavní a nejvíce kontroverzní body plánu:
- Územní ústupky: Uznání ruské suverenity nad Krymem, Doněckou a Luhanskou oblastí (včetně území, která Rusko momentálně plně nekontroluje).
- NATO v nedohlednu: Ukrajina by musela změnit ústavu a zavázat se k neutralitě. Žádná vojska NATO na ukrajinské půdě.
- Strop na armádu: Ozbrojené síly Ukrajiny by měly být omezeny na maximálně 600 000 vojáků (ze současných cca 880 000).
- Návrat Ruska do G8: Postupné rušení sankcí a opětovné začlenění Moskvy do elitního klubu světových ekonomik.
Zatímco Moskva tento dokument označuje za „základ pro jednání“, Kyjev jej v současné podobě považuje za kapitulaci. Prezident Zelenskyj však připustil, že je ochoten diskutovat o demilitarizované zóně (DMZ), pokud budou bezpečnostní záruky Západu skutečně „neprůstřelné“.
Zelenskyj v Davosu: „Evropa je v grónském režimu“
Ukrajinský prezident nedávno v Davosu nešetřil kritikou směrem k evropským spojencům. Použil přitom mrazivou metaforu, když prohlásil, že Evropa zůstává v „grónském režimu“.
„Buď prohlásíte, že evropské základny ochrání region před Ruskem, nebo riskujete, že vás nikdo nebude brát vážně. Čtyřicet vojáků nic neochrání,“ varoval Zelenskyj.
Podle něj se evropské lídry zmocnila paralýza z nejistoty, zda USA pod Trumpovým vedením skutečně dodrží své závazky. Zelenskyj varoval, že pokud Rusko uvidí slabost, „ruské válečné lodě budou brzy kroužit kolem Grónska stejně svobodně jako u Krymu“.
„Koalice ochotných“: Plán B pro případ selhání
I přes probíhající jednání v Abú Dhabí se v zákulisí formuje něco, co diplomaté nazývají „Koalice ochotných“. Jde o skupinu zemí v čele s Británií, Francií a Polskem, která se dohodla na víceúrovňovém plánu reakce pro případ, že Rusko poruší jakékoli budoucí příměří.
Tento mechanismus počítá s eskalací reakce během 24 až 72 hodin – od diplomatických nót až po nasazení expedičních sborů na ukrajinskou půdu k zajištění bezpečnostních zón. Je to jasný vzkaz Moskvě: pokud Trump vyjedná mír, který následně Putin poruší, Evropa už nebude jen přihlížet.
Co to znamená pro Česko?
Pro Českou republiku, která patří k nejhlasitějším zastáncům ukrajinské integrity, jsou jednání v Abú Dhabí kritická. Jakýkoli „mír za území“ by mohl vytvořit nebezpečný precedens pro bezpečnostní architekturu střední Evropy. Navíc ruský požadavek na zrušení sankcí by mohl znamenat rychlý návrat ruského vlivu do evropské energetiky, což je pro Prahu strategické riziko.
Rozhovory v Emirátech mají pokračovat i zítra. Účast admirála Igora Kosťukova, šéfa ruské vojenské rozvědky GRU, v ruské delegaci naznačuje, že se nebavíme jen o diplomacii, ale o technických parametrech „zmrazení“ fronty.
