Článek
Je 30. prosince 2025. Venku mrzne a v mnoha ukrajinských městech se opět ozývají generátory, které nahrazují infrastrukturu poničenou další vlnou zimních útoků. Zatímco většina Evropy řeší silvestrovské nákupy a oslavy, Kyjev, Charkov a trosky Bachmutu či Avdijivky vcházejí do čtvrtého kalendářního roku totální války.
Letošní rok 2025 ukázal jednu věc zcela jasně: éra rychlých řešení a velkých očekávání od „rozhodujících protiofenzív“ skončila. Nahradila ji tvrdá, opotřebovávací válka, která se už dávno nevede jen v zákopech na Donbasu, ale především v továrnách, laboratořích a v hlavách západních politiků.
Politická šachovnice: Mezi Washingtonem a Bruselem
Hlavním tématem dnešních dní není jen pohyb na frontové linii, která se za poslední měsíce pohnula jen o stovky metrů, ale politický pohyb na ose Washington–Brusel. Po loňských volbách v USA se pozornost světa upnula k tomu, jak moc se změní americká podpora. Dnešní realita je taková, že Evropa byla nucena dospět.
Hlasy z Berlína i Paříže, které ještě loni zněly váhavě, dnes mluví o „dlouhodobé strategické autonomii“. Unie konečně pochopila, že bezpečnost Ukrajiny není charita, ale investice do přežití vlastního kontinentu. Přesto se pod povrchem vaří napětí – ceny energií a inflace, i když stabilizované, stále nahlodávají trpělivost části evropských voličů. Populistické strany napříč kontinentem se právě teď snaží zneužít únavu z války jako své hlavní téma pro rok 2026.
Technologie jako rozhodující faktor
V roce 2025 jsme viděli totální transformaci bojiště. Už to není jen o tancích. Dnešní zprávy z fronty mluví o autonomních dronech řízených umělou inteligencí, které dokážou operovat i v prostředí s totálním rušením signálu. Ukrajinský technologický sektor se stal laboratoří světa. Paradoxně, právě tato technologická převaha je to jediné, co drží ruskou početní převahu v šachu.
Rusko se sice přepnulo na válečnou ekonomiku, ale cena, kterou za to platí – totální izolace a technologické zaostávání – se začíná projevovat. Moskva sice stále dokáže doplňovat počty vojáků, ale kvalita techniky a schopnost inovovat drasticky klesá.
Co nás čeká za horizontem silvestrovské noci?
Zelenskyj ve svých posledních projevech už nemluví jen o vítězství, ale o „spravedlivém míru“. To je jemný, ale podstatný diplomatický posun. Všichni tuší, že rok 2026 bude rokem, kdy se možná začne reálně rýsovat podoba nějakého příměří. Otázkou však zůstává, za jakou cenu.
Ukrajina dnes nestojí jen za svobodu svých hranic, ale za princip, že v 21. století se hranice nepřekreslují silou. Pokud v tomto roce 2026 polevíme v podpoře, neprohraje jen Kyjev. Prohraje celý koncept bezpečného světa, jak jsme ho znali po roce 1989.
Zatímco budeme zítra otevírat šampaňské, nezapomínejme, že pár set kilometrů na východ se lidé v krytech modlí jen za to, aby ráno opět vyšlo slunce do světa, kde jejich město stále stojí.
