Hlavní obsah

Brexit a přetrvávající, sebezničující hloupost evropské demokracie

Foto: Wikipedie

Významná většina Britů dnes považuje brexit za chybu. Polovina je chce zpět do EU. A my stále nejsme schopni ani po 10 letech paralyzovat ekosystém cíleného rozbíjení demokracie, kterému jsme sami poskytli technologii.

Článek

Ten trend je dlouhodobý, stabilní a prokázaný: po zkušenostech s brexitem by dnes referendum o vystoupení Velké Británie z EU dopadlo opačně. Pokud by Burnhamova vláda přistoupila na nové referendum, s vysokou pravděpodobností by lidé většinově volili pro opětovný vstup. Ze zhruba 20 % nerozhodnutých by se nepochybně určité procento rozhodlo pro. I motivace přijít k referendu by dnes byly odlišné, protože ti, kdo si mysleli, že se nemůže nic stát, zejména mladší lidé z velkých měst, si to už myslet nemohou.

Foto: Zdroj YouGov, grafické zpracování The Guardian

Většina Britů nyní zastává názor, že bylo chybou odejít z EU

Foto: Zdroj: TMG omnibusový průzkum, grafické zpracování The Guardian

Většina Britů podporuje návrat do EU

Velká Británie se bude EU přibližovat a jak, to nechme stranou. Velká Británie se totiž bude přibližovat pouze tehdy, bude-li k čemu. Brexit totiž prokázal, že řízenou psychologickou a informační manipulací využívající datovou analýzu a algoritmy lze efektivně podvracet důvěru v demokratický establishment a polarizovat (radikalizovat) společenskou debatu ve prospěch populisticko-extremistických politických projektů, udržujících velké voličské enklávy ve stavu sebedestruktivní dezorientace. Malé faktické okénko pro více zapomnětlivé:

Jak se manipulovalo s brexitem

Referendum 23. června 2016 skončilo poměrem 51,9 % pro odchod ku 48,1 % pro setrvání, při účasti 72 %. Rozdíl činil necelých 1,27 milionu hlasů. K opačnému výsledku by stačilo, aby svůj hlas změnilo zhruba 635 tisíc lidí, tedy necelá 2 % voličů.

Lež na autobuse. Hlavní kampaň Vote Leave tvrdila, že Británie posílá do EU 350 milionů liber týdně, které by mohly jít do zdravotnictví (NHS). Britský statistický úřad už v dubnu 2016 upozornil, že jde o hrubou částku bez započtení rabatu a peněz plynoucích z EU zpět, a označil její použití za potenciálně zavádějící. Skutečný britský příspěvek v letech 2016/17 činil asi 156 milionů týdně, tedy méně než polovinu slibované částky. Stratég Vote Leave Dominic Cummings (pozdější poradce britského brexitéra a premiéra Borise Johnsona) sám napsal, že veškerý jejich výzkum i těsný výsledek silně naznačují, že bez slibu 350 milionů pro NHS by nevyhráli.

Strašení migrací. Plakát Vote Leave hlásal, že do EU vstupuje Turecko se 76 miliony obyvatel. Šance, že by Turecko vstoupilo do EU před rokem 2030, byla přitom už v roce 2016 mizivá. Farageův plakát „Breaking Point“ s kolonou uprchlíků byl přirovnáván k nacistické propagandě. Představen byl jen několik hodin před vraždou labouristické poslankyně Jo Cox.

Nelegální financování a cílená reklama. Vote Leave v závěru kampaně převedla přes 675 tisíc liber studentské skupině BeLeave, která je utratila za digitální reklamu u kanadské firmy AggregateIQ. Volební komise v roce 2018 rozhodla, že šlo o společný plán, čímž Vote Leave překročila zákonný limit 7 milionů liber o téměř půl milionu. Kampaň dostala pokutu 61 tisíc liber a případ putoval k policii. Konkurenční Leave.EU byla pokutována 70 tisíci librami.

Cambridge Analytica a data. V roce 2018 vyšlo najevo, že firma získala bez souhlasu data až 87 milionů uživatelů Facebooku. AggregateIQ byla s její mateřskou společností SCL propojena. Britský úřad pro ochranu osobních údajů (ICO) však v roce 2020 uzavřel, že Cambridge Analytica se do referenda nezapojila nad rámec počátečních dotazů. Vytěžená data se podle úřadu týkala amerických voličů. Za porušení ochrany údajů ICO pokutoval Facebook (500 tisíc liber), Vote Leave (40 tisíc) i Leave.EU (15 tisíc).

Ruská stopa. Parlamentní zpravodajský výbor v roce 2020 kritizoval vládu, že možné ruské vměšování do referenda nezkoumala. Vláda jeho výzvu k dodatečnému šetření odmítla. Výbor zmínil studie o protievropském obsahu na RT a Sputniku i o podezřelých účtech botů a trollů.

Tohle vše víme celé roky, nehledě na expertní sféru, která vnímala naléhavost problému ještě před brexitem a první volbou Trumpa.

Nefunkční zpětnovazební systém

Demokracie má být systémem, který se učí z vlastních chyb. Brexit byl tou nejdražší lekcí, jakou si evropská demokracie mohla zaplatit, a výsledek je prakticky nulový. Víme, kdo lhal, kdo porušil zákon a kudy tekla data i peníze. Přesto se tentýž manuál bez větších potíží kopíruje napříč kontinentem.

AfD, kterou německá kontrarozvědka označila za krajně pravicově extremistickou, právě vyhrála volby v Sasku-Anhaltsku. Národní shromáždění Le Penové a Bardelly trpělivě čeká na svou příležitost ve Francii. Nigel Farage, jeden z architektů brexitu, se s Reform UK vrátil do hry, jako by se nic nestalo. A v Česku už extremisté ani nečekají, sedí rovnou ve vládě.

Recept je pořád stejný: vyhmátnout frustraci, nasytit ji lží, rozdělit společnost na „lid“ a „elity“ a zbytek nechat na algoritmech. Evropa mezitím produkuje regulace, jejichž vymáhání připomíná hašení lesního požáru konví. To není zpětná vazba, to je ona sebezničující hloupost.

Kognitivní únos

Podstata problému přitom není v jednotlivých lžích. Lež o 350 milionech by sama o sobě nic nezmohla. Zmohla, protože ji algoritmus doručil přesně tomu, kdo na ni byl připravený, a přesně ve chvíli, kdy byl připravený.

Platformy z každého kliknutí a každé reakce skládají profil, který o člověku ví víc než on sám, a pak mu ho servírují zpět jako realitu. Člověk je krmen sám sebou: vlastními obavami, vlastní frustrací a vlastním vztekem, jen v koncentrované podobě. Čím víc konzumuje, tím přesněji je krmen.

Z uživatele se stává promptovaný subjekt, který reaguje na podněty, jež sám nevědomky zadal. Je to únos, při kterém únosce nemusí ani vyjednávat, protože oběť je přesvědčena, že je svobodná. S generativní umělou inteligencí se navíc z manipulačního řemesla stává průmyslová výroba.

Poučit se, dokud je z čeho

Evropská unie není samozřejmost. Je to nejúspěšnější mírový a demokratický projekt v dějinách kontinentu. Právě proto je terčem všech, kdo z rozvratu profitují, od Kremlu přes americkou techno-oligarchii až po domácí politický business postavený na strachu.

Brexit ukázal, jak snadno lze takový projekt rozbít zevnitř a jak draze se pak opravuje. Pokud nechceme, aby se britská chyba stala evropskou normou, nesmíme nechat informační prostor na milost platformám, jejichž obchodním modelem je naše vlastní destrukce. Potřebujeme tvrdou regulaci algoritmů, skutečné vymáhání pravidel financování kampaní a vzdělávání, které z lidí dělá odolné občany místo snadné kořisti. A hlavně potřebujeme mobilizaci demokratických sil, dokud je ještě co bránit.

Britové už vědí, co ztratili, alespoň ti vnímavější a chápavější. My to opakovat nemusíme. Stačilo by se poučit z něčeho, co je stále více očividné i pro ty „váhavější“.

Zdroje k faktům uvedeným v textu:

Výsledek referenda

350 milionů týdně

● New Statesman ke skutečnému příspěvku: https://newstatesman.com/?p=53045

Turecko

Plakát Breaking Point

Pokuta Vote Leave a AggregateIQ

Cambridge Analytica

● Závěrečný dopis ICO parlamentu (2. 10. 2020):https://committees.parliament.uk/publications/2848/documents/27737/default/

Ruská stopa

Cummings

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz