Mobilizace prostřednictvím dezinformačních narativů může ohrozit demokracii

Příklon současnou situací zranitelné části společnosti k radikálně populistickým proudům ohrožuje českou společnost v krátkodobém, ale i dlouhodobém horizontu. Dosavadní zkušenost s šířením dezinformací ukazuje, že některé narativy (imigrace, covid) zůstávají aktivní ve smyslu jejich schopnosti mobilizovat pro účely pozdějších manipulací, jakkoliv jejich dopad či samotný výskyt ve společenské diskusi pominul.

Je proto vysoce pravděpodobné, že při další neochotě vlády aktivně neutralizovat vliv dezinformačních manipulací na společenské postoje budou příští zásadní politická rozhodování na celospolečenské úrovni významně ovlivněna radikálně populistickými tezemi, které ohrožují demokratickou a bezpečnostní konstituci současné ČR.

V sobotu 3. září proběhla v Praze na Václavském náměstí protivládní demonstrace. Odhad Policie ČR k účasti na demonstraci je 70 tisíc lidí. Mluvčími na demonstraci byli zejména zástupci radikálně populistických politických stran (SPD, Trikolora, KSČM a další) a zástupci občanských aktivit, které obsahově souzní s radikálně populistickou politikou (lidé spojení s antivaxerskou kampaní během covidu atp.). Obsah veřejných prohlášení, stejně jako prezentované postoje účastníků demonstrace, kombinoval tytéž narativy, které cirkulují prostřednictvím digitálních dezinformačních kanálů. Směšují dlouhodobé cíle útoků dezinformací (EU, NATO, liberálně demokratické reprezentanty) se současnou situací a hlavními tématy společenské diskuse v posledních týdnech a měsících (válka na Ukrajině, ceny energií).

Je vysoce pravděpodobné, že při konstelaci událostí a při zhoršení některých faktorů (nástup chladného počasí a dopad zvýšených záloh některých poskytovatelů energií, možné zhoršení pandemické situace) a při předpokládaném trvání současných konstant (opotřebovávací válka a nutnost vytrvalé pomoci Ukrajině, ceny zvýšené inflací a výkyvy v cenách komodit) dojde k další mobilizaci nespokojené části populace ve smyslu manifestace její náklonnosti k radikálním proudům. Lze s vysokou pravděpodobností předpokládat, že za dané situace nebude možné spoléhat na žádné změny klíčových faktorů, které by situaci deeskalovaly. Z toho vyplývá nutnost hledat a posilovat takové možnosti, které by zmírnily posun větší části populace k radikálním postojům a tedy k radikálnímu politickému rozhodování.

Těmito možnostmi nepochybně jsou politická rozhodnutí, která sníží míru nespokojenosti a obav prezentovaných v pozadí více či méně zmatečných požadavků amplifikovaných populisty. Vedle to je ale nutné zasadit se s okamžitou platností o dvě vzájemně synergické změny v reálných akcích vlády vůči šíření demokracii ohrožujícího radikalismu:

Na další odkládání těchto nutných kroků není čas. Už z jarního vývoje dezinformačních toků bylo možné zřetelně číst rizika vývoje, v jehož dění se v současnosti ocitáme. I když vláda jednala ve smyslu zvýšení aktivního řešení dezinformačního dopadu, zejména ve smyslu jmenování zmocněnce pro média a dezinformace a zřízení jednotky stratcom při úřadu vlády, dosavadní řešení jsou zjevně nedostatečná. Dezinformační aktivity prokazatelně prostupují větší část společnosti než během jara a léta 2022, jinak by nebylo možné ideové spojení účastníků demonstrace 3. 9. 2022 a mluvčích, kteří projevenou nespokojenost reprezentovali.

Není možné se domnívat, že tato forma symbiózy (populismu a dezinformační scény) má pevný strop. Příklady z nedávné minulosti, respektive příklady stále živé a do společenského diskursu promlouvající (imigrace, covid) ukazují, že dopad šířených narativů na smýšlení, postoje a rozhodování české populace může přesahovat relativně vágně definovaných 15 % populace, která je ochotna přijmout antisystémové teze bez ohledu na jejich povahu. Jak v případě covidu, tak zejména v případě imigrace přesáhlo procento populace zasažené účinně dezinformacemi (účinně ve smyslu pevného politického postoje) vysoce tuto pomyslnou hranici konstantní dezinformační zranitelnosti.

Všechny dostupné indicie v současnosti ukazují, že i fenomén války na Ukrajině bude ve spojení s ekonomickými dopady na českou populaci podobně atraktivní (v negativním slova smyslu). Jde zejména o faktor citelně vnímaného ohrožení ve spojitosti s nejistotou ekonomických dopadů současné ekonomické a energetické krize na osobní a rodinný život. Je vysoce pravděpodobné, že tento stav povede ke zvýšené inklinaci v české společnosti k přijímání dezinformačních syntéz, v nichž jsou destruktivním způsobem spojovány základní demokratické a bezpečnostní jistoty ČR (členství v EU a NATO, současná vládní reprezentace) s vnímanými a reálně pociťovanými hrozbami. Vzhledem k tomu, že tyto syntézy jsou trvalou součástí hlavního dezinformačního i radikálně populistického proudu (EU, NATO či demokratická politická reprezentace jako příčina všech domnělých nebo reálných společenských problémů a vice versa autoritářský či totalitní přístup jako řešení) je nutné předpokládat možnost jejich významné proliferace do dlouhodobých postojů významné části české populace.

Podklady:

Reporty Českých elfů ze srpna 2022 o hlavních tématech a cílech útoků dezinformačních webů a podobně orientovaných zdrojů na sociálních sítích.

Pravidelné reporty Českých elfů a databázi řetězových e-mailů: https://cesti-elfove.cz.

Zjištění agentury STEM o poddajnosti vůči dezinformacím, která se problematikou dezinformací ze sociologického a psychologického hlediska dlouhodobě zabývá: https://www.stem.cz/wp-content/uploads/2020/06/Verejna-zprava-z-vyzkumu-web-STEM.pdf.

Průzkum STEM o poddajnosti české dospělé populace dezinformacím o covid: https://www.stem.cz/studie-covid-19-a-siritele-konspiracnich-teorii/.

Průzkumu CVVM (2019), na nějž odkazuje Centrum proti hybridním hrozbám MV ČR, ukazuje na významně protiimigrační náladu dospělé populace v ČR: https://www.mvcr.cz/chh/clanek/postoj-ceske-verejnosti-k-uprchlikum-v-pruzkumech-verejneho-mineni-cvvm-v-sirsim-kontextu.aspx.