Článek
Donald Trump v lednu 2025 podruhé převezme úřad prezidenta USA. To není dobrá zpráva pro nikoho krom blízkého okolí samotného Trumpa. A taky pro země jako Rusko, které těží z nebývalé krize vnitřní důvěry nejvyspělejší části civilizace.
Výsledek voleb v USA ovlivní i Česko. Politika Trumpova „MAGA“ kabinetu bude mít přímý dopad na bezpečnost ve střední Evropě, na globální ekonomiku a tedy i ekonomiku EU, ale významně taky na celkovou atmosféru.
Vítězství Trumpa může znamenat další normalizaci autoritářských tendencí a potvrzení úspěchu pro nemálo demagogů v našem společenském prostoru, kteří budou s ještě větším nadšením blábolit o tom, jak zachraňují demokracii, aby jí zároveň s entuziasmem idiotů podřezávali slábnoucí větev. Budou se radostně tetelit nad tím, až se jejich guru Orbán bude těšit z abnormální přízně podobně smýšlejícího primitiva sedícího v Oválné pracovně Bílého domu.
Jestli někdo upřednostňuje notorického lháře, hochštaplera, ubožáka, který sexuálně útočí na ženy, parazita demokracie, jenž demokracii poškozuje vylhanou demagogií o zmanipulovaných volbách, protorasistu záměrně démonizujícího imigranty a mluvícího jazykem nacistů, nevzdělaného elitáře se směšným nevkusem vypovídajícím o osobnostní poruše, je politováníhodný bez ohledu na důvody, které ho k tomu vedou. Jestli je takový člověk v politické pozici, je nebezpečný pro společnost. Upřímně mě vůbec nepřekvapuje nadšený slet různých Topolánků nebo Klausů, přesně těch figurek provinční české politiky, které jsou ochotné ke každé prostituci s mocí, jak osobně dokazují nebo zcela otevřeně přiznávají (odkazovaný rozhovor Topolánka s nájemným informačním dělníkem Půrem je festivalem intelektuálního odpadu). Pouze to potvrzuje obavu, že v okamžiku, kdy tahle sorta lidí ucítí příležitost projevit svou skutečnou autenticitu, okamžitě to udělají. A Trump jim k tomu jako „největší“ z nich poskytl krásný stín, v němž mohou „hrdě“ kráčet.
Viděno touto perspektivou není ani tak divné, že se na výsledku prezidentských voleb v USA shodne naše enkláva bezhodnotové politiky s tím nejhorším ruským odpadem. Vítězství Trumpa přivítali jak Putinův dlouholetý podržtaška Medveděv, tak vrchní ideolog Mordoru Dugin. Ten dokonce nepokrytě prohlásil „tak jsme zvítězili“, jako kdyby vedli kampaň s Trumpem společně (což se vlastně nedá vyloučit). Příznančně tak učinili na síti X, kterou provozuje největší spojenec Trumpa Musk. Ten považuje lhaní a podkopávání důvěry v demokratický systém, stejně jako vyřvávání ruské politické svoloče za „svobodu slova“.
Dopady na bezpečnost v Evropě budou zcela zásadní a pociťujeme je okamžitě. Předvídá se, že Trumpova administrativa bude vydírat evropské partnery v NATO ve věci války na Ukrajině: My dodáme, ale vy zaplatíte. Bez USA je totiž Evropa neschopná dodávat potřebné množství zbraní a munice. Dodnes USA přispěly ve vojenské pomoci Ukrajině více než EU a Velká Británie dohromady. Může se zdát být zcela legitimní ze strany USA nutit evropské členy NATO do většího podílu na obraně proti bezpečnostnímu riziku na území vlastního kontinentu. Nicméně okamžitý tlak pravděpodobně povede k opačnému efektu: Jak už ostatně ukázala česká vláda, ve strachu před větším nasazením při pomoci Ukrajině a tedy větší mírou populistického řvaní doma budou zřejmě „odvážní“ evropští spojenci nutit Ukrajinu, aby se vzdala. Žádný z evropských politiků, kromě skandinávských a pobaltských, zjevně nepůjde za hranice své komfortní zóny a ta končí na prahu služebních limuzín. Takže z tlaku na „zvýšení bezpečnosti“ nakonec velmi pravděpodobně a velmi rychle vyplyne větší ochota se jí vzdát.
Ekonomicky bude Evropa trpět na izolacionimus, který Trump prosazoval už dříve a prosazovat ho bude nadále. America first, Amerika na prvním místě, bude znamenat, že si Trumpova administrativa bude hledat cestu k tomu, jak na Evropě maximálně vydělat. Je možné, že dojde k určité dohodě na společné strategii vůči Číně. Nicméně odvozovat z toho nějakou vstřícnost vůči Evropě nelze, protože „tariff man“ se chystá uvalit clo nejen na dovoz z Číny, ale i z Evropy. A byť to pro Česko neznamená přímý dopad vzhledem k poměrně zanedbatelnému podílu na přímém exportu do USA, sekundární dopad snížením nebo zdražením exportu za celek EU pochopitelně dopadne i na českou ekonomiku.
Rovina bezpečnostní a rovina ekonomická se ostatně protínají. Zajímavou lakonickou úvahu v tomto směru, tedy kam až může Trump ve své snaze prosazovat koncept “America firstů zajít, zveřejnil na Facebooku ekonom Filip Pertold. Ten poukazuje na fakt, že v bezohledném tahu za levnou energií bude Trump ochoten „ukončit“ válku v Ukrajině výměnou za výrazné zvýšení bezpečnostního rizika nebo přímé ohrožení zemí ve východní a střední Evropě.
Ale to všechno by se dalo z pozice Česka zřejmě přežít. Mezi námi a Ruskem je stále nárazníková zóna a rozpad NATO zřejmě čekají pouze největší apokalyptici. Ekonomicky nepochybně zchudneme, pokud se budeme nadále držet vyčpělého konceptu pasivního spoléhání se na EU, ať se děje, co se děje.
Avšak dopad na demokracii, kterým Trumpovo vítězství hrozí, může být fatální. To, že společně s Trumpem vítězí jak proruští lokajové, tak přímo kremelská politická sebranka, indikuje další vlnu normalizace autoritářských tendencí napříč evropou, zejména v zemích, kde je akceptace Trumpa jako politika vysoká. A Česko v tomto ohledu patří - žel - mezi země se zoufale vysokou podporou této odpor vzbuzující existence.
Tohle není žádný budíček, jak se někteří lidé domnívají. Takových už tu bylo hodně. Jde o systematicky posilující trend, který přerůstá euroatlantické demokracii přes hlavu. Je to možná poslední velký důvod pro občanskou společnost v Česku, aby se připravila na nelehké období, v němž půjde nejen o bezpečnost a prosperitu, ale o demokracii. A aby o demokracii začala skutečně a doslova bojovat, protože nám rychle ubývá.
