Článek
Jeden z nebližších spolupracovníků ruského prezidenta Putina, bývalý prezident Ruska a současný místopředseda Bezpečnostní rady Ruské federace Dmitrij Medveděv, vyzval Rusy, aby se západu mstili na jeho území v podstatě jakýmikoliv prostředky za uvalené sankce. Mluví o nepřátelství, pomstě, mluví o válce se Západem.
V takřka stejnou dobu má projev současný slovenský premiér Robert Fico, který ve své prokremelské agilitě zjevně překonává i svého učitele Viktora Orbána. Fico ve svém projevu doslova opakuje současnou ruskou propagandu, podle které válku na Ukrajině vyvolali ukrajinští neonacisté a Západ. Od Vladimira Putina dostal Fico za svůj výkon výbornou a na nástěnce v Kremlu bude nepochybně vyznamenán jako student měsíce. Blábolil o tom, že kriminálník Putin je „démonizován“ a opakoval panslovanské nesmysly, které mají zápornou oporu v historii, přičemž z nenávisti vůči Slovanům obvinil EU.
Fico tak dokázal v jednom jediném projevu shromáždit nejčastější současné teze a terče nejen ruské propagandy, ale i její páté kolony v demokratických zemích, dezinformační scény.
Fico i Orbán jsou političtí gauneři, kteří se vůbec netají svou loajalitou Putinovi. Zároveň jsou ale našimi „spojenci“ nejen v EU a NATO, ale i v tzv. Visegrádské skupině. A ta měla před pár dny v Praze na programu setkání premiérů.
Mezi insidery i v médiích se rozeběhla diskuse, do jaké míry má český premiér Fiala vůbec jednat s lidmi, kteří otevřeně kolaborují s nepřítelem. Polský premiér Donald Tusk dokonce vyjádřil pochybnost o tom, že Visegrádská skupina má za současné politické konstelace v Maďarsku a na Slovensku nějaký smysl. Nemálo lidí se domnívá, že Fiala by měl učinit dostatečně silná gesta, která ukážou, že se zrádcovstvím Orbána a Fica nesouhlasí.
Ta debata je tak trochu salónní, pokud vezmeme v potaz realitu. Při jednání s gaunery rozhodně nejde jen o gesta. Jde o pragmatickou linku. Gauneři, a Orbán i Fico jimi jsou, nectí žádnou dohodu, žádné partnerství, žádná pravidla. S radostí cokoliv poruší, kohokoliv podrazí, pokud jim to vynese nějaké benefity. Rozumí pouze síle, což se ukázalo při vyjednávání s Orbánem v rámci EU: zmrazit peníze a tvrdě tlačit ke zdi.
S Ficem to nebude jiné a poté, co se otevřeně hlásí k ruské propagandě v roli premiéra, a obviňuje Západ z rozpoutání války na Ukrajině, zatímco Medveděv vyzývá Rusko k nepřátelským akcím proti Západu v zásadě všeho druhu, je myslím zhola nemožné počítat s něčím jiným než ultimátní zradou. Vždyť on se tím vůbec netají.
Je tedy sice absurdní vytvářet bezpečnostní koalici s partnery, kteří papouškují propagandu nepřítele (nepřítele z vlastního rozhodnutí). Nicméně taková je situace, vylučovat Slovensko a Maďarsko z důležitých struktur nedává smysl, protože takový krok by vedl k jejich okamžitému poddanství Rusku, stejně jako v Srbsku. Smysl dává tvrdě tlačit gaunery k tomu, aby nepodlamovali stabilitu EU a NATO, což dělají a dělat budou, dokud se jim bude ustupovat. Takový je charakter politického šmejda a je třeba zamezit tomu, aby vytvářel návod pro ostatní (ne že by jich v Evropě bylo málo).
Samotný „freundschaft“ Orbána a Fica a vytvoření pomyslného bloku „suverénních“ v EU a NATO přitom stojí na velmi chatrných předpokladech. Oba dva jsou bezskrupulózní v rozdmýchávání nacionalistických vášní v jejich hodnotově silně pošramocených společnostech. Oba dva dokázali zmanipulovat velkou část voličů dezinformacemi a konspiracemi nejhrubšího zrna, postavených zejména na xenofobii a nepřátelství vůči těm druhým, slovensko-maďarské vztahy nevyjímaje.
Jejich „přátelství“ je více méně vyvoláno tlakem zvenčí, jako prokremelské elementy uvnitř NATo a EU musí držet při sobě. Představme si ale situaci, kdy Ukrajina padne, což je de facto cíl obou těchto populistů. Bezpečnostní jistota současných zemí NATO, zejména těch, které mají přímou hranici s Ruskem (nebo Ukrajinou) se významně změní, obzvlášť kdyby došlo na stažení jednotek NATO ze Slovenska (což je vysoce pravděpodobná varianta, protože prokremelský Fico se bude snažit přesvědčit slovenské voliče, že umístění jednotek NATO na slovenském území dělá ze země terč pro ruské rakety).
Maďarsko už se prostřednictvím Orbánovi relativně blízké ultrapravice přihlásilo o část území Ukrajiny, Orbán ale rád nosí šálu celých velkých Uher. Takže představa o tom, že když se budou oba kamarádit s Ruskem, vytvoří to mezi nimi jednotu, je zcela lichá.
Tento scénář by za dané situace bylo dobré nechávat silně znít zejména na Slovensku, které je v současnosti podle klamáno Ficem o tom, že „chcimírovská“ rétorika a obviňování Západu z eskalace je to pravé pro slovenskou bezpečnost. Není. Partnerství mezi gaunery, jako jsou Fico, Orgán nebo Putin, je vždy účelové a expiruje v okamžiku, kdy na jedné nebo druhé straně ztrácí utilitární význam. A na mapě velkých Uher žádné Slovensko není.
