Článek
Zaznamenal jsem ve svých kruzích i ve veřejné debatě názor, že člověk ve státních službách by neměl na do svého slovníku zahrnovat expresivní výrazy. Jde o pohoršené nebo nesouhlasné reakce na to, že koordinátor českého stratcomu (v tomto případě jde o významně nadhodnocené označení) Otakar Foltýn použil pro označení lidí, kteří záměrně zneužívají informačních manipulací ve svůj politický nebo ekonomický prospěch, označení „svině“. Někomu připadá nevhodné, že člověk ve státních službách použije hrubého označení, někomu vadí agresivita takové komunikace.
Jsem z toho poněkud překvapen a unavuje mě skutečnost, že příliš mnoho lidí v české provinční diskusi jako obvykle míjí podstatu a zaměřují se na druhotný detail.
S ohledem na to, že jsem vedle Foltýna v tom okamžiku seděl jako účastník stejné debaty a že dobře znám jeho způsob uvažování i reálný stav českého „stratcomu“, mám zřejmě trochu výhodu oproti kritikům, kteří se pohoršují nebo kritizují Foltýna za špatně zvolený komunikační mód.
Sám bych termín svině nepoužil. Už roky používám pro dezinformační a populistickou sféru označení paraziti, za což mě pochopitelně - podobně jako Foltýna - paraziti nemají rádi. Zdá se mi to vhodnější, protože slovo parazit přesně vystihuje princip jednání šiřitelů dezinformací a jejich symbiotů mezi populisty: přisáli se na veřejný zájem, záměrně ho deformují a buď z toho mají přímý zisk, nebo se ho snaží dosáhnout zprostředkovaně skrz politickou moc. Tenhle parazitismus se přitom dokonale orientuje na nejslabší část společnosti, až už jde o sociální a ekonomické postavení, nebo orientaci v informačním prostoru.
Foltýn označil tuto relativně malou skupinu za svině, přičemž trefně poukázal na to, že motivace většiny chycené v pasti dezinformací jsou smutné, ale nikoliv opovrženíhodné. Mohl by stejně tak říct, že jde o šmejdy nebo lůzu, vždy by vystihl podstatu věci. Jako lůzu označuje podobnou část společnosti ve svém obsáhlém popisu vzniku totalitarismu v Evropě Hannah Arendtová. Jde tedy o termín použitý na té nejvyšší akademické úrovni. Jde o termín velmi přesný. Ani Foltýn se v označení nemýlil. Jestliže se tedy někdo domnívá, že jde o stejně hrubé zacházení s jazykem, jakého se dopustil svého času Miloš Zeman v rozhovoru pro Český rozhlas, zjevně nechápe diametrální rozdíl kontextu. Zatímco Zeman infantilně rozebíral překlad názvu kapely Pussy Riot, aby manipuloval své omezené sympatizanty do pozice odporu proti ruské disentní skupině, Foltýn popsal trefně jednání lidí, kteří zneužívají informační manipulace proti veřejnému zájmu ve vlastní prospěch. Jinými slovy, přijatelnost nebo nepřijatelnost použití vulgarismu nebo exprese závisí na kontextu, ne na samotném vyřčení.
Ale o to zase tolik nejde, byť příliš jemnocitných intelektuálů se najednou vyrojilo až příliš mnoho. Jde o to, proč se Foltýn rozhodl zobrazit skutečnost v poměrně obnažené podobě a nepoužil k tomu obvyklých jazykových eufemizmů, které někteří očekávají.
Jednak proto, že tyto eufemizmy mnohdy významně ovlivní interpretaci a celkové pochopení věci. Jestliže budeme mluvit o lidech, kteří „záměrně informačně manipulují“, můžeme spolehlivě vztáhnout podobnou definici takřka na kohokoliv. Svině, parazit, šmejd nebo lůza přeci jen významně zvyšují pravděpodobnost, že podobný subjekt bude vnímán s mnohem silnější pozorností a znepokojením. A toho je nepochybně nutné dosáhnout, protože jde o nutnost pochopit, že toto parazitování může za určitých okolností vést k rychlé smrti - případně komatu- demokracie. Příklady Slovenska a Maďarska zmiňuju opakovaně. Nemyslím si, že je nastolení nějaké formy gulášového fašismu v Česku věcí tak rychlého obratu, jako tomu je ve jmenovaných zemích, ale obrana proti podobným tendencím je nutná. A bez toho, abychom dokázali pochopit, kde se skrývá iminentní ohrožení, to prostě není možné.
Za druhé, bylo by dobré se před kritikou Foltýna pídit po tom, jak vlastně ten slavný český stratcom funguje, jaké má kapacity a jak se dá odhadnout jeho produktivita a efektivita. Foltýn vědomě přistoupil na to, že stát s halasem ohlásí nový pokus o vytvoření státního stratcomu po fiasku se zmocněncem pro média a problém dezinformací, ale že ve skutečnosti bude mít svázané nohy i ruce. Celý státní stratcom, který dezinfo a populistická scéna démonizuje jako ministerstvo pravdy nebo rovnou pokus o nastolení vojenské junty, čítá několik málo úvazků na úřadu vlády, které se rozpadají do myriády různých úkolů. Rozpočet na cokoliv je takřka nulový. Takže jediné, co Foltýnovi zbývá, je snažit se vzbudit zájem a na získanou pozornost navázat další komunikaci. Jedny „svině“ tak dopomohly státnímu stratcomu k řadě dalších rozhovorů a vyjádření (zde, zde, zde a mnohde jinde), v nichž Foltýn velmi dobře a velmi srozumitelně vysvětluje ohrožení demokracie i potřebu její ochrany a zvyšování vnitřní odolnosti proti parazitnímu jednání dezinformační a populistické scény. Kdyby mluvil jemně a hladce, jak požadují skutečností nepříliš dotčení kritici, nebylo by z toho nic. Hra s nulovým součtem. Předpokládám, že kdyby si kritici jeho postupu dali tu relativně malou práci, aby tento stav ověřili, jejich úsudek a tedy i vyjádření by velmi pravděpodobně doznal významných změn.
Foltýn určitě nedělá, co by dělat mohl, ale co musí. Mohl by být součástí promyšleného a dostatečně kapacitně zajištěného vehiklu, jaký využívá pro stratcom Velká Británie, Švédsko nebo další země. Jenže to, na čem jede český stratcom, je pořád jen trochu lepší kárka posvařovaná v garáži. Foltýn ji i přes to pořádně rozhýbal.
