Článek
Hlavní postavy letních dílů Zemanovy hostelové grotesky jsou následující:
Katka
Katka je karierní „komunistka“, která ráda nakupuje na high streets v Bruselu. Posledních 10 let jí na doplnění buržoazního šatníku zjevně nestačilo, a přitom tvrdí, že Stačilo. Nikdo pořádně nedokáže najít zdroj nebývale štědré podpory, jenž udělal z této lidské bídy hvězdu CNN Prima, jak doložila analýza Hlídacího psa (článek Komunisti v propadlišti? Kdepak, Kateřinu Konečnou do každé domácnosti). Spekuluje se o tom, že si Konečnou vytipovali v Rosa Luxemburg Stiftung, ale nechce se mi tomu věřit. Jenže oni si myslí, že i Matěj Stropnický je budoucnost levice. Tak nevím, snad ne. Snad ty nemalé prostředky přitekly z prostředí, které více odpovídá teflonovému charakteru této postavy. Katka a její teflonový charakter přirozeně působí na část nostalgicky založených spoluobčanů. Oni jí tak nějak fandí, je jedna z nich, hobitka, reprezentantka českého průměru, která to dotáhla až do Brusele. Exitus acta probat, účel světí prostředky. Přelézt nedokážeš, natož přeskočit, tož podlézej a zůstaň při zemi. Tam jsme spolu. Vylžeme si naši vlastní realitu a bude nám v ní dobře. Ukaž jim, Katko, že blbost Konečně shodila okovy útlaku a s historickou nevyhnutelností se chápe moci. V mase je síla!
Filip
Filip je závodník. Mentálně jím zůstane do konce života. Je to fajn pocit, když se vám zúží periferní vnímání a můžete se plně soustředit pouze na jeden jediný úkol. Vrumvrum. Nechal o sobě napsat knihu, protože sám dokáže napsat maximálně nepříliš dlouhý post. Na delší text potřebuje ghost writing. Se středoškolským vzděláním musíte být grafoman, abyste mohli psát delší texty a nezažívali přitom po dvou větách pocit prázdnoty. Filip Turek toho sice v životě moc nepřečetl ani nenapsal, ale i přesto dokáže hodnotit. Třeba energetickou a průmyslovou transformaci 21. století má v malíku, a z něj cucá a cucá a cucá. A pak si o tom rád povídá, nejraději ve společenství dalších expertů, jako je kuchař Pohlreich, herec Vašut nebo další nadějný středoškolák Vávra halucinující veřejně o tématech, o nichž se dovzdělal z MAGA slabikáře. Filipa si vodí vekslák Chlad, který poctivě vydělal na výherních bednách, když to ještě šlo. Filipovým vzorem byl kámoš Jonák, reprezentant devadesátkové mafie, R.I.P. Tahle konfigurace předností je neodolatelná pro mladé české incely (involuntary celibate) a staré české autíčkáře. Taky by chtěli být jako Filip.
Miloš
Miloš je doyen českého křupanství, který s oblibou mate společnost naučenými citáty z Aristotela. Miloš Zeman to dotáhl až na rohožku v Putinově předsíni a je na to dodnes patřičně hrdý, jen se o tom od února 2022 bojí mluvit nahlas. Je to ten neuvěřitelně směšný politik z jedné malé evropské země, který je ochoten mazlit se během oficiální návštěvy Číny s plyšovým krtkem a pak nechat prostřednictvím kámo Tvrdíka vyzdobit Evropskou třídu čínskými vlajkami, když si sem čínský komunista přijede otřít boty. Chudák, který pořádá audience v hotelovém pokoji, kam ho uklidila chátra, jež deset let okupovala Pražský hrad. Ten výčet je epický: Katka, Filip, Viktor, Róbert. A chátra z jeho prezidentské kanceláře v pozadí.
A všichni společně zase hledají cestu, jak se zavděčit lidem, kteří ve své zvrácenosti považují Putina za vzor svého vlastního světonázoru. Ti lidé jsou politováníhodní. Ale ti, kdo jejich osobnostní slabosti zneužívají, jsou odsouzeníhodní.