Článek
Leden 2026 přinesl mnoha českým domácnostem studenou sprchu v podobě ročního vyúčtování za energie. Přestože se většina z nás naučila šetřit, zhasínat v prázdných místnostech a investovat do úsporných spotřebičů, výsledná částka na složence často vypadá, jako bychom doma provozovali hliníkárnu. Jak je to možné? Odpověď se skrývá v systému, který je nastaven tak, aby korporace vydělávaly, i když vy šetříte až na krev.
Absurdita pevných plateb
Zatímco se v médiích mluví o ceně za silovou elektřinu, o té druhé, mnohem zákeřnější složce účtu, se mlčí. Jsou to takzvané regulované platby a stálé měsíční platby. I kdybyste odjeli na rok na pustý ostrov a v bytě nevytáhli ani jednu žárovku, zaplatíte tisíce korun za to, že máte „jistič“.
Tento systém v podstatě trestá ty nejchudší a nejúspornější. Čím méně energie spotřebujete, tím větší procento vašeho účtu tvoří tyto fixní poplatky. Je to jako byste v restauraci zaplatili 200 korun za to, že jste si sedli ke stolu, a pak teprve začali platit za jídlo. Pro velké dodavatele je to jistota zisku, pro běžného občana past, ze které není úniku.
Kam mizí miliardy?
Zatímco české rodiny zvažují, zda si mohou dovolit přitopit v obývacím pokoji, energetičtí giganti hlásí rekordní zisky. Často slyšíme výmluvy na nestabilitu sítě kvůli obnovitelným zdrojům nebo nutnost investic do infrastruktury. Ale ruku na srdce: kolik z těch peněz skutečně skončí v nových drátech a kolik v kapsách akcionářů a na odměnách managementu?
Pocit nespravedlnosti umocňuje i fakt, že Česká republika je významným exportérem levné energie, kterou pak na burze v Lipsku „překupujeme“ zpět za evropské ceny. Tento koloběh, nad kterým běžný občan jen kroutí hlavou, je hlavním důvodem, proč máme jedny z nejvyšších nákladů na energie v poměru k platům v celé Evropě.
Jak se bránit systému, který vás nechce pustit?
Změna dodavatele je často jen iluzí volby. Nabídky se liší v haléřích, ale základní nespravedlnost systému zůstává. Jedinou cestou je tlak na politiky, aby změnili strukturu regulovaných plateb. Do té doby nám zbývá jen:
Důsledná kontrola faktur: Neuvěříte, kolik chyb se v nepřehledných vyúčtováních skrývá.
Sdružování do energetických komunit: Sdílení energie ze společných solárních panelů na střechách bytovek začíná být jedinou cestou k reálné úspoře.
Závěrem: Nejsme bankomat na zisky
Je načase přestat se dívat na spotřebitele jako na nekonečný zdroj příjmů. Energie není luxusní zboží, ale základní životní potřeba. Pokud systém nutí lidi mrznout ve jménu rekordních dividend, je něco v tomto státě hluboce špatně.
