Článek
Zapomeňte na diplomatické kličky a zdvořilostní fráze o „společných hodnotách“. V sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof, kde se o víkendu sešly špičky světové politiky, zavládlo mrazivé ticho. Americký viceprezident J.D. Vance tam v sobotu 31. ledna 2026 pronesl projev, který definitivně stvrdil novou, čistě transakční doktrínu Washingtonu.
„Buď naše platformy, nebo si pomozte sami“
Vanceovo poselství bylo brutálně prosté: Spojené státy nebudou dotovat bezpečnost kontinentu, který se zároveň snaží „vykostit“ nejúspěšnější americké firmy pomocí digitálních daní a regulací typu DMA (Digital Markets Act).
„Nemůžete po nás chtít, abychom posílali naše syny a dcery bránit hranice EU, zatímco v Bruselu vymýšlíte, jak zničit Google, Apple nebo X,“ prohlásil Vance před šokovanými lídry. Podle něj je americký technologický sektor nedílnou součástí národní bezpečnosti USA a jakýkoli útok na něj bude Washington vnímat jako nepřátelský akt, který oslabuje schopnost aliance reagovat na hrozby.
Transakční NATO: Z aliance je pojistka
Zatímco Donald Trump v minulosti hrozil vystoupením z NATO kvůli nízkým výdajům na obranu (přičemž nyní už otevřeně mluví o hranici 5 % HDP), Vance do rovnice přidal novou proměnnou – technologickou loajalitu.
Pro Evropu, která se v posledních letech snažila o takzvanou „digitální suverenitu“, je to šachmat. Starý kontinent je na amerických technologiích, od cloudů až po čipy, závislý víc než kdy dříve. Pokud by USA skutečně začaly podmiňovat sdílení zpravodajských informací nebo kybernetickou ochranu ústupky v regulacích, EU by se ocitla v bezpečnostním vakuu.
Reakce z Evropy: Šok i pokusy o odpor
Německý ministr obrany Boris Pistorius označil Vanceova slova za „nepřijatelná“ a varoval před srovnáváním podmínek v demokratické Evropě s autoritářskými režimy. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová se snažila situaci uklidnit prohlášením, že spojenci by se neměli hádat mezi sebou v momentě, kdy Rusko dál testuje hranice na východě.
Jenže v kuloárech zní jiný tón. „Vance jen nahlas řekl to, co se v Bílém domě peče už rok,“ citoval deník The Guardiannejmenovaného polského diplomata. „Pojem ‚sdílené hodnoty‘ je mrtvý. Teď je to o tom, co za to.“
Co to znamená pro Česko?
Pro Prahu je tato situace extrémně citlivá. Česko se dlouhodobě snaží omezit vliv čínských a ruských technologií (kauzy Huawei atd.) a sází vše na americkou kartu. Pokud se však technologický trh stane bojištěm mezi Washingtonem a Bruselem, budeme muset volit:
- Drahá věrnost: Akceptovat dominanci amerických platforem bez možnosti regulace výměnou za americký deštník.
- Nebezpečná nezávislost: Podpořit evropské regulace a riskovat, že v případě krize budou americké systémy v Evropě „v útlumu“.
Analýza: Svět nedostatku
Vance ve svém projevu často používal slovo „scarcity“ (nedostatek). Argumentoval, že USA už nemají kapacitu vyrábět zbraně pro celý svět a zároveň dotovat sociální smír v Evropě. Podle něj se musíme probudit do světa, kde jsou i bezpečnostní záruky omezeným zdrojem, který dostanou jen ti „nejloajálnější“.
Historicky se NATO opíralo o to, že útok na jednoho je útokem na všechny. V roce 2026 se však zdá, že tato věta má pod čarou novou poznámku: „Platí pouze v případě, že neblokujete naše aplikace.“
