Článek
Všimli jste si toho taky? Když se podíváte na fotky z 50. nebo 60. let, vidíte lidi štíhlé, šlachovité a plné energie. Nebylo to tím, že by hladověli. Bylo to tím, že jedli skutečné jídlo. Pak se ale něco změnilo. Zatímco v Americe se jídlo začalo kazit už v 70. letech, k nám tato „chemická vlna“ dorazila o něco později.
Dříve bylo jídlo sice dražší a vzácnější, ale bylo poctivé. Maso bylo ze zvířat, která byla venku na slunci a pastvě. Vejce byla od slepic z dvorku. Obilí bylo přirozené a plné živin.
Tuky byly v pořádku: Naše babičky vařily na másle a sádle. Jsou to přirozené tuky, které zasytí na dlouhou dobu a tělo s nimi umí správně pracovat.
Žádný skrytý cukr: Lidé pili vodu, čaj nebo domácí mošt. Cukr byl vzácnost, ne základ každého sousta.
Zlom přišel ve chvíli, kdy se kvalita vyměnila za zisk.
Amerika (70. léta): Tam to začalo dříve. Vymysleli levné sirupy z kukuřice a začali jimi sladit úplně všechno. Proto je tam dnes problém s váhou tak obrovský – mají za sebou o desítky let delší éru chemického jídla.
U nás (po roce 1990): My jsme se drželi déle. Ještě v 80. letech se u nás vařilo poctivě doma a v masně bylo maso, ne náhražky. Velký náraz přišel až s otevřením supermarketů po revoluci. Trh zaplavily levné polotovary, barevné limonády a výrobky plné chemie, které měly jediný cíl: stát co nejméně a vydržet v regálu co nejdéle.
V devadesátkách nás uhranuly nablýskané, barevné obaly západních cukrovinek. Naše tradiční sušenky a čokolády vedle nich vypadaly v těch svých obyčejných papírech chudě, i když uvnitř byly tisíckrát poctivější. Jenže lidé chtěli zkusit ten „západ“. Aby naše české fabriky v téhle obrovské konkurenci přežily a nebyly příliš drahé, musely bohužel přistoupit na stejnou hru.
Začaly měnit receptury – poctivé máslo a kakao nahradily levné rostlinné tuky a umělá aromata, aby se srazila cena. Výsledek? Naše kdysi vyhlášené cukrovinky už dnes chutnají úplně jinak. Jsou sice v krásném obalu, ale uvnitř je ta stejná chemie jako v těch západních.
Vyměnili jsme kvalitu, kterou nám záviděl svět, za levný lesk a pachuť, po kterém se jen tloustne.
Vzpomenete si na fotky z plováren před desítkami let? Ženy byly „krev a mlíko“, ale celulitidu skoro nikdo neměl. Dnes ji mají i velmi mladé a hubené dívky. Čím to je?
Záněty z levných olejů: Ta „pomerančová kůže“ není jen o tuku. Je to důsledek toho, že tělo neumí zpracovat chemii a levné rostlinné oleje (sójové, řepkové), kterými je moderní jídlo nacpané. Tyto látky oslabují kůži a vytvářejí v ní tichý zánět.
Cukr bere pružnost: Přemíra cukru v levném jídle ničí pevnost kůže. Dřívější strava plná bílkovin a poctivých tuků držela kůži pevnou a hladkou.
Past na mozek: Proč nemůžeme přestat?
To není vaše slabá vůle. Výrobci jídla používají přesně vypočítaný poměr soli, cukru a tuku, který v mozku vyvolá pocit slasti jako po droze. Tyto potraviny na chvíli rozsvítí mozek, takže nejíte z hladu, ale pro ten krátký pocit pohody. Dochucovadla navíc oklamou vaše smysly – tělo si myslí, že jí něco výživného, ale ve skutečnosti dostává jen prázdnou energii bez vitamínů.
Výsledek? Stárneme a tloustneme!
Když tělu dáváme náhražky místo živin, tělo má pořád hlad, protože mu chybí minerály a vitamíny. Výsledkem jsou nemoci, únava, předčasné stárnutí a povadlá kůže.
Cesta zpět je přitom jednoduchá: Nekupovat věci, které mají na obalu dlouhé seznamy složek.Vraťme se k tomu, co fungovalo u nás po desetiletí: Kvalitní maso, poctivá vejce, pravé máslo a zelenina. Investice do skutečného jídla je tou nejlepší investicí do našeho zdraví a krásy.
A jak to máte vy?
Možná si teď říkáte, že v dnešním světě je těžké jíst úplně „čistě“. A máte pravdu, je to boj. Ale každá jedna věc, kterou v košíku vyměníte za poctivou surovinu, se počítá. Já se o to snažím každý den – raději si dopřeju kousek pořádné slaniny nebo vajíčko od souseda, než abych se ošidila nějakým barevným polotovarem. Protože ta radost z jídla, po kterém mi je dobře, je k nezaplacení.
Schválně, pamatujete si ještě tu chuť opravdové čokolády nebo babiččina domácího chleba se sádlem? A co si o tom dnešním „chemickém“ jídle myslíte vy? Napište mi do komentářů, ráda si vaše názory přečtu!
