Článek
3. listopadu 1943 se nad bojištěm v prostoru Kyjeva odehrál jeden z nejpozoruhodnějších dnů v historii letecké války.
Německý stíhací pilot Emil Lang během několika hodin opakovaně vzlétl proti sovětským letounům. Podle německých záznamů si během jediného dne připsal 18 sestřelů.
Jeho bilance vzrostla ze 101 na 119 vítězství. Číslo, které působí téměř neuvěřitelně. A právě proto je potřeba dodat jedno důležité slovo: nárokoval.
Historické záznamy totiž potvrzují, že Langovi bylo 18 vítězství oficiálně připsáno, nikoliv však to, že všech 18 protivníků bylo skutečně zničeno právě jím. U části německých nároků se sovětské záznamy neshodují.
Z civilního pilota stíhacím esem
Emil Lang se narodil 14. ledna 1909 v bavorském Thalheimu. Na stíhacího pilota nevypadal jako typický mladý adept Luftwaffe.
Před válkou létal jako civilní pilot u společnosti Deutsche Luft Hansa a po vypuknutí války sloužil především u dopravních jednotek.
Teprve v roce 1942 prošel výcvikem stíhacího pilota. Když se začátkem roku 1943 dostal k Jagdgeschwader 54 „Grünherz“, bylo mu už 34 let. Na poměry německých stíhacích jednotek byl tedy poměrně starý.
Létal na Focke-Wulf Fw 190, jednom z hlavních německých stíhacích letounů na východní frontě.
Jeho přezdívka „Bully“ souvisela s jeho zavalitou postavou a vzhledem připomínajícím buldoka. Nikdo tehdy nemohl tušit, jak rychle se jeho jméno začne objevovat v německých hlášeních.
První sestřely
Lang získal první tři letecká vítězství v březnu 1943. V dubnu byl převelen k 5./JG 54 a v srpnu se stal jejím velitelem – Staffelkapitänem.
A potom se jeho bilance začala zvyšovat neuvěřitelným tempem.
V říjnu 1943 se stal jedním z nejúspěšnějších německých pilotů v prostoru Kyjeva. 13. října si připsal deset vítězství. O pouhých osm dní později, 21. října, dalších dvanáct.
Během pouhých tří týdnů bojů v prostoru Kyjeva mu bylo připsáno 72 vítězství. A pak přišel 3. listopad.
Ráno nad Kyjevem
Sovětské jednotky v té době vedly těžké boje o předmostí na Dněpru a pokračovaly v postupu směrem ke Kyjevu.
Nad bojištěm probíhaly intenzivní letecké souboje. Lang vzlétl ráno se svou Fw 190.
Podle německých záznamů začal svou mimořádnou sérii v 9:31. Jeho první protivníci byly především sovětské bitevní Il-2 Šturmovik a stíhací Jak-7.
A během několika minut začalo jeho konto rychle růst. V 9:31 si připsal první Il-2. O minutu později další. V 9:33 třetí. Následoval Jak-7, další Il-2 a další dva Jaky. V 9:42 měl podle německých záznamů už sedm vítězství.
Jinými slovy: sedm údajných sestřelů během přibližně jedenácti minut.
Návrat na základnu
Lang se následně vrátil na základnu. Pro většinu pilotů by tím takřka neuvěřitelná mise skončila.
Pro Langa nikoliv. Odpoledne se znovu dostal do vzduchu. Kolem 13. hodiny si připsal další sovětský stíhací letoun La-5.
A potom přišla jeho poslední a nejdelší série toho dne.
Devět vítězství za 34 minut
Krátce po druhé hodině odpoledne Lang znovu zaútočil. Podle německých záznamů začal novou sérii v 14:15.
Následovaly další Il-2, La-5 a Jak-9. Vítězství přicházela jedno za druhým.
14:15. 14:16. 14:17. 14:20. 14:22. Potom krátká pauza. A od 14:45 pokračovala další série. 14:45. 14:46. 14:48. 14:49.
Celkem devět nároků během přibližně 34 minut. Podle německého seznamu byly mezi jeho protivníky toho dne:
- 9× Il-2 Šturmovik
- 5× Jak
- 4× La-5
Na konci dne měl Lang podle německého systému 119 leteckých vítězství.
18 sestřelů za jeden den
Jeho bilance z 3. listopadu 1943 byla mimořádná: 18 vítězství.
Šlo podle německých záznamů o vítězství dosažená během několika samostatných bojových misí. Některé prameny uvádějí čtyři mise, detailnější rekonstrukce jeho záznamů pracují rovněž se čtyřmi bojovými výpady. Celkem je zachyceno 18 nároků mezi 9:31 a 14:49.
Právě tento výkon se stal jeho nejslavnějším rekordem.
Dobové a pozdější německé prameny jej označují za nejvyšší počet leteckých vítězství připsaných jednomu stíhacímu pilotovi během jediného dne.
Jenže rekord má háček.
Skutečně sestřelil všech 18?
To dnes nelze říct s jistotou. V případě leteckých es druhé světové války je totiž potřeba rozlišovat mezi nárokem pilota a skutečně potvrzenou ztrátou protivníka.
Německé vítězství bylo založeno na hlášení pilota a systému potvrzování. Na druhé straně sovětské dokumenty mohou u některých soubojů vykazovat jiné údaje.
U části Langových nároků z 3. listopadu proto existují rozpory. To ovšem neznamená, že byl celý výkon smyšlený.
Lang se toho dne skutečně účastnil intenzivních bojů a německé velení mu oficiálně připsalo 18 vítězství. Moderní rekonstrukce jeho bojů však ukazují, že nelze automaticky tvrdit, že všech 18 letounů bylo skutečně zničeno právě jím.
A právě tato formulace je historicky přesnější než jednoduché tvrzení „sestřelil 18 letadel“.
Rytířský kříž
Langova neuvěřitelná série pokračovala. 22. listopadu 1943 obdržel Rytířský kříž Železného kříže poté, co jeho oficiální bilance dosáhla 119 vítězství.
O tři dny později získal také Německý kříž ve zlatě. Jeho pověst stíhacího esa tím byla definitivně potvrzena. A přesto měl před sebou ještě několik měsíců války.
Z východní fronty na západ
V roce 1944 byl Lang převelen na západní frontu. Situace se změnila.
Už nebojoval především proti sovětským Jakům a Il-2. Teď proti němu stály americké a britské stíhačky. A ani zde se neztratil.
Jeho celková bilance nakonec podle německých záznamů dosáhla 173 leteckých vítězství během 403 bojových misí. Z toho: 144 na východní frontě a 29 na západní frontě.
Konec „Bullyho“
Lang válku nepřežil. Jeho poslední tři vítězství přišla 26. srpna 1944. O několik dní později, 3. září 1944, byl Emil Lang zabit během bojů nad Belgií.
Bylo mu pouhých 35 let. Muž, který ještě před několika lety létal jako civilní pilot u Lufthansy, se během války stal jedním z nejúspěšnějších stíhačů Luftwaffe.
Den, který vstoupil do historie
1.listopad 1943 zůstává nejpozoruhodnější kapitolou Langova života.
Během jediného dne několikrát vzlétl nad bojištěm u Kyjeva. Podle německých záznamů se dostal do série soubojů se sovětskými letouny a 18 z nich mu bylo připsáno jako vítězství.
Jeho oficiální bilance během jediného dne vzrostla ze 101 na 119. Číslo 18 se následně zapsalo do historie vojenského letectví. Je ale důležité číst ho správně.
Neznamená to, že dnes můžeme s jistotou ukázat na osmnáct konkrétních sovětských letounů a říct: „Tyto všechny sestřelil Emil Lang.“
Znamená to, že německé velení mu 18 vítězství oficiálně přiznalo. A právě v tom spočívá zajímavost celého příběhu.
Za rekordním číslem se neskrývá jen legenda o mimořádně schopném pilotovi. Skrývá se také způsob, jakým válčící armády zaznamenávaly letecká vítězství – a jak obtížné je dnes po více než osmdesáti letech přesně určit, co se ve vzduchu skutečně stalo.
Jedno je však jisté. 3. listopadu 1943 prožil Emil „Bully“ Lang jeden z nejpozoruhodnějších dnů, jaký kdy stíhací pilot zažil.
Jestli vás článek zaujal, budu rád za podporu v podobě lajku, komentáře nebo sledování.
Zdroje
- Emil Lang – přehled služby a seznam jeho jednotlivých nároků na vítězství.
- Rekonstrukce bojových misí a vítězství z 3. listopadu 1943.
- Studie o německých stíhacích pilotech a jejich taktice na východní frontě.
