Článek
Důležitý železniční uzel
Velikije Luki leží mezi Moskvou a Pobaltím. Město představovalo významný železniční a silniční uzel spojující německé skupiny armád Sever a Střed. Po německém obsazení v roce 1941 se proměnilo v důležitou pevnost Wehrmachtu.
Po sovětském obklíčení 6. armády u Stalingradu chtěla Rudá armáda využít iniciativy a zahájila sérii zimních ofenziv. Jedním z hlavních cílů se staly právě Velikije Luki.
Síly, které proti sobě stály
Sovětskou operaci vedl Kalininský front generála Andreje Jerjomenka. Do útoku byly nasazeny desítky tisíc vojáků, podporované tanky, dělostřelectvem i letectvem.
Německou obranu tvořila především posádka o síle přibližně 7 000 až 9 000 mužů pod velením plukovníka Otto Scherera. Většina obránců patřila k 83. pěší divizi a dalším podpůrným jednotkám Wehrmachtu.
Přestože byli Němci početně výrazně slabší, dostali rozkaz držet město za každou cenu.
Sovětská past se uzavírá
Dne 24. listopadu 1942 zahájila Rudá armáda útok na německé pozice v okolí města. Sovětské jednotky rychle prorazily obranu a během několika dnů uzavřely obklíčení. Německá posádka se ocitla v pasti podobně jako vojáci Friedricha Pauluse u Stalingradu.
Hitler odmítl povolit ústup a nařídil město bránit do posledního muže.
Boje dům od domu
Následovaly týdny mimořádně krvavých bojů. Sověti postupně dobývali jednotlivé čtvrti, továrny, železniční objekty i opevněné budovy. Němci se bránili v ruinách domů a často bojovali na vzdálenost několika metrů.
Významnou roli hrála stará pevnost na okraji města. Část německé posádky zde pokračovala v odporu i poté, co většina Velikých Luk padla. Město bylo během bojů téměř kompletně zničeno.
Záchrana, která nikdy nepřišla
Německé velení se pokusilo obklíčenou posádku zachránit. Tankové jednotky podnikly několik protiútoků a v některých místech se přiblížily k městu na několik kilometrů. Sovětské linie však prorazit nedokázaly.
Podobně jako u Stalingradu se ukázalo, že izolovanou posádku již není možné zachránit. V lednu 1943 docházela obráncům munice, potraviny i zdravotnický materiál.
Konec německé pevnosti
Dne 16. ledna 1943 padla poslední významná německá obranná postavení. Část obránců zahynula v bojích, zbytek skončil v sovětském zajetí.
Sovětské vítězství odstranilo důležitou německou základnu a narušilo spojení mezi skupinami armád Sever a Střed.
Ztráty
Německá posádka čítala přibližně 7 000 až 9 000 mužů. Většina obránců byla zabita nebo zajata. Pouze malému počtu vojáků se podařilo uniknout.
Sovětské ztráty byly výrazně vyšší. Historici je odhadují na více než 30 000 padlých, raněných a nezvěstných. Právě tento poměr ztrát ukazuje, jak tvrdé boje se o relativně malé město vedly.
Malý Stalingrad severu
Bitva o Velikije Luki bývá často zastíněna Stalingradem, Kurskem nebo operací Bagration.
Přesto představovala důležitý okamžik na severním úseku východní fronty. Sověti zde prokázali rostoucí schopnost obkličovat a likvidovat německé posádky, zatímco německé velení znovu ukázalo neochotu ustupovat z neudržitelných pozic. Právě proto si město vysloužilo přezdívku „malý Stalingrad severu“.
Zajímavosti
Bitva probíhala téměř souběžně se závěrečnou fází bojů o Stalingrad. Velikije Luki byly během bojů natolik zničeny, že po válce musela být velká část města prakticky znovu vystavěna.
Generál Otto Scherer se po válce stal jedním z nejznámějších německých velitelů obklíčených posádek a jeho obrana města byla dlouho studována na vojenských školách.
Jestli vás článek zaujal, budu rád za podporu v podobě lajku, komentáře nebo sledování.
Zdroje a literatura
David M. Glantz – Zhukov's Greatest Defeat: The Red Army's Epic Disaster in Operation Mars, 1942
University Press of Kansas, 1999
ISBN: 978-0700609444
Earl F. Ziemke – Stalingrad to Berlin: The German Defeat in the East
Center of Military History, 1987
ISBN: 978-0880290593
Steven H. Newton – Retreat From Leningrad: Army Group North 1944/1945
Schiffer Publishing, 1995
ISBN: 978-0887408076
Prit Buttar – Between Giants: The Battle for the Baltics in World War II
Osprey Publishing, 2013
ISBN: 978-1780961637
Wikipedie: Battle of Velikiye Luki, Otto Scherer, Andrey Yeremenko
