Článek
Hitlerova pevnost
Když se na začátku roku 1945 Rudá armáda valila směrem k Berlínu, ocitla se Breslau v cestě sovětského postupu. Adolf Hitler prohlásil město za „pevnost“ (Festung Breslau) a nařídil jeho obranu za každou cenu.
Kapitulace byla zakázána. Stejně jako v případě Budapešti nebo Poznaně mělo město bojovat až do posledního náboje.
Město plné uprchlíků
Na počátku roku 1945 žilo v Breslau přibližně 630 000 obyvatel. K nim se přidaly desetitisíce uprchlíků z Horního Slezska a Východního Pruska.
Když se přiblížila fronta, vypukla panika. V lednu 1945 zahájily německé úřady evakuaci. Tisíce civilistů se vydaly pěšky do zimy a mrazu. Mnozí zemřeli vyčerpáním, podchlazením nebo během sovětských náletů.
Ti, kteří zůstali, se ocitli v obleženém městě.
Síly, které proti sobě stály
Obranu Breslau vedl generál Hermann Niehoff. Posádku tvořilo přibližně 50 000 až 80 000 mužů. Vedle jednotek Wehrmachtu zde bojovali příslušníci Waffen-SS, Volkssturmu, policie i mladiství členové Hitlerjugend.
Hermann Niehoff
Město obléhala sovětská 6. armáda generálplukovníka Vladimira Gluzdovského, podporovaná tanky, těžkým dělostřelectvem a letectvem.
Ulice se mění v bojiště
Sovětská vojska uzavřela obklíčení 15. února 1945. Následovalo téměř osmdesát dní bojů. Každá ulice se změnila v pevnost. Němci budovali barikády, protitankové překážky a obranné pozice v domech, továrnách i sklepech.
Sovětské jednotky musely často dobývat jednotlivé budovy jednu po druhé. Město se postupně měnilo v ruiny.
Letiště uprostřed města
Jedním z nejbizarnějších momentů obléhání bylo vybudování nouzového letiště přímo ve městě. Němci kvůli tomu zbourali celé bloky domů a vytvořili improvizovanou přistávací dráhu.
Dopravní letadla tak mohla přivážet zásoby a odvážet raněné i v době, kdy bylo město zcela obklíčeno.
Berlín padl. Breslau stále bojovala
Dne 30. dubna 1945 spáchal Hitler sebevraždu. Dne 2. května padl Berlín. Přesto se v Breslau dál bojovalo.
Vojáci i civilisté trpěli nedostatkem potravin, vody, léků i munice. Naděje na záchranu už neexistovala, přesto obrana pokračovala. Teprve 6. května 1945 se generál Hermann Niehoff rozhodl město kapitulovat.
Breslau bojovala čtyři dny po pádu Berlína a dva dny před bezpodmínečnou kapitulací Německa.
Ztráty
Přesné počty obětí se dodnes liší podle jednotlivých pramenů. Německá posádka ztratila přibližně 6 000 až 8 000 padlých a desetitisíce zajatých. Sovětské ztráty jsou odhadovány na více než 30 000 padlých, raněných a nezvěstných.
Civilní ztráty se pohybují v řádu tisíců mrtvých. Přibližně 70 procent městské zástavby bylo zničeno nebo těžce poškozeno.
Zkáza bez vítězů
Po válce připadla Breslau Polsku a získala dnešní název Wrocław. Většina německých obyvatel byla odsunuta a město osídlili Poláci, často vyhnaní ze svých domovů na územích zabraných Sovětským svazem.
Obléhání Breslau dnes stojí ve stínu Berlína. Přesto šlo o jednu z nejdelších a nejkrvavějších městských bitev posledních měsíců války. Je také připomínkou toho, jakou cenu mohou mít rozkazy vydané ve chvíli, kdy je výsledek války dávno rozhodnut.
Zajímavosti
Breslau bylo po Berlínu druhým nejdéle se bránícím velkým německým městem roku 1945. Hitler udělil městu titul „Festung Breslau“ a osobně zakázal jakoukoliv kapitulaci.
Během obléhání vzniklo improvizované letiště vybudované bouráním obytných domů v centru města. Po válce bylo z původně německé Breslau polské město Wrocław, jehož obyvatelstvo bylo téměř kompletně vyměněno.
Jestli vás článek zaujal, budu rád za podporu v podobě lajku, komentáře nebo sledování.
Zdroje a literatura
Richard Hargreaves – Hitler’s Final Fortress: Breslau 1945
Stackpole Books, 2019
ISBN: 978-0811738164
Ian Kershaw – The End: The Defiance and Destruction of Hitler’s Germany, 1944–1945
Penguin Books, 2012
ISBN: 978-0141009827
Samuel W. Mitcham – German Defeat in the East, 1944–1945
Stackpole Books, 2007
ISBN: 978-0811733718
Norman Davies, Roger Moorhouse – Microcosm: Portrait of a Central European City
Pimlico, 2003
ISBN: 978-0712669337
Wikipedie: Siege of Breslau, Festung Breslau, Hermann Niehoff, Battle of Berlin
