Článek
Kdo byla Alma Karlin
Alma Karlin se narodila v roce 1889 v Celje, v tehdejším Rakousko-Uhersku a na území dnešního Slovinska. Na svět přišla do německy mluvící rodiny. Od dětství však musela čelit vážným zdravotním komplikacím. Byla částečně ochrnutá a měla nesymetrické tělo. V očích tehdejší konzervativní společnosti to z ní dělalo absolutního outsidera. Ani její vlastní matka nevěřila, že Alma kvůli svému fyzickému hendikepu dosáhne někdy na nějaký úspěch. Její otec jí věřil a podporoval o poznání více, poměrně brzy ale zemřel.
Mladá Alma se poté rozhodla odejít do Londýna. Toto rozhodnutí se ukázalo jako klíčové pro její další život. V Británii se vrhla do studia cizích jazyků a během několika let zvládla angličtinu, francouzštinu, latinu, italštinu, španělštinu i ruštinu. Později k nim přidala základy čínštiny, japonštiny, sanskrtu či arabštiny. Složila jazykové zkoušky a začala se živit jako překladatelka a učitelka.
V Londýně měla Alma možnost dostat se do kontaktu s řadou kultur z celého světa, neboť šlo o metropoli obřího britského impéria. Začala se proto zajímat i o východní filozofii a mystiku. Velmi blízko měla i k okultismu. Následně začala snít svůj sen o cestě kolem světa. Alma ale nebyla z těch lidí, kteří by jen snili a jen co skončila první světová válka, vydala se na cestu.
Alma Karlin si šla vždy za svými sny.
Alma a její cesta kolem světa
Cesta kolem světa, kterou Alma Karlin podnikla v letech 1919 – 1928, je významná ze dvou důvodů. Nejen, že se stala jednou z prvních žen, které dokázaly sólo objet svět, ale navíc nešlo o pouhou turistickou výpravou, nýbrž o hlubokou poznávací a výzkumnou cestou. Alma nechtěla jen pozorovat, chtěla svět prožít.
S minimálními finančními prostředky, starým psacím strojem a neotřesitelnou vírou ve vlastní síly se Alma Karlin vydala na cestu. Cestovala zcela sama, což bylo pro ženu v tehdejší době naprosto jedinečné a vyžadovalo to nesmírnou osobní odvahu. Její cesta vedla přes Jižní a Severní Ameriku, Japonsko, Čínu, Tchaj-wan, Jižní Asii, Austrálii, Nový Zéland až na ostrovy v Tichém oceánu. Peníze sbírala tak, že během cesty pracovala jako překladatelka, novinářka, učitelka jazyků či psaní na stroji. Vždy se ale chtěla s daným prostředím maximálně sžít. Bydlela s místními lidmi, účastnila se jejich rituálů i běžného života. Často žila v extrémní chudobě, trpěla tropickými nemocemi, malárií a čelila řadě nebezpečí ze strany nejrůznějších zločinců. Přesto nepřestávala psát a sbírat etnografický materiál.
Její zápisky byly publikovány již během její cesty a po návratu do rodného Celje v roce 1927 se z ní stala mezinárodně uznávaná autorka. Její cestopisy se staly bestsellery a byly přeloženy do mnoha evropských jazyků. Pořádala přednášková turné po Evropě a v této době se také seznámila s malířkou Theou Gamelin, která se stala její životní partnerkou.
Válka a konec života
Nástup nacismu v Německu a následná okupace Jugoslávie znamenaly pro Almu Karlin zásadní životní změnu. Ačkoliv psala německy a byla vychována v německé rodině, nacismus jednoznačně odmítala, odsuzovala rasismus, antisemitismus i politický fašismus. Přestala publikovat v německých nakladatelstvích, což pro ni znamenalo finanční krach. Kvůli svým protinacistickým postojům byla zatčena gestapem, uvězněna a před deportací do koncentračního tábora byla zachráněna jen díky pomoci svých vlivných přátel.
Po svém propuštění se Alma zapojila do odboje a v roce 1944 odešla k partyzánům. S komunistickou ideologií, která v partizánském hnutí rezonovala, se ale nikdy neztotožnila. Nový režim k ní proto po válce přistupoval stejně jako ten nacistický. Její majetek byl komunisty zabaven, její knihy byly zakázány a Alma dožila v chudobě a zapomnění v malém domku na okraji města. Alma Karlin zemřela v roce 1951. Dnes je považována za jednu z největších cestovatelek historie.
