Článek
Co je čemeřice černá
V zimě se v lesích a na zahradách můžete setkat s tím, že z promrzlé půdy vyráží směrem vzhůru zajímavá rostlina. Často ještě na zemi leží sníh, to jí ale nikterak nevadí. Její voskově bílé květy s výrazným žlutým středem vypadají v tu dobu jako zjevení z jiného světa.
Jedná se o čemeřici černou (latinsky Helleborus niger). Rostlina, která je lidově zvaná také jako „vánoční růže“ nebo „sněžná růže“ má zajímavou pověst. Rostlina, která kvete i v zimě, prostě za trochu toho zájmu stojí. Pod zdánlivě jemnou a ušlechtilou tváří se však skrývá jedna z nejzákeřnějších a nejjedovatějších evropských rostlin. Není divu, že se občas objevuje v historii v roli alchymistické ingredience nebo výbavy profesionálních i amatérských travičů.
Seznamte se s čemeřicí
Čemeřice černá je to vytrvalá, stálezelená bylina dorůstající do výšky 15 až 30 centimetrů. Její listy jsou tuhé s tmavě zelenou barvou. Největší zajímavostí jsou ale její květy. Ty dosahují průměru až 8 centimetrů a mají pětičetný kalich. Má jakési okvětní lístky bílé nebo narůžovělé barvy.Ty však nejsou pravými okvětními lístky, to je však detail, který přenecháme botanikům. Nás budou zajímat spíše jiné věci.
Čemeřice černá si dokáže najít cestu i v zimě.
Jak je to s jedovatostí čemeřice
Začneme otázkou. Proč se bíle kvetoucí rostlina jmenuje černá? Název se vztahuje k jejímu silnému a temně černému oddenku. Právě ten byl po staletí středobodem zájmu lékařů, lékárníků a také. Koncentruje v sobě totiž impozantní množství toxických látek. Jedovaté jsou ale všechny části rostliny.
Citlivější jedinci mohou reagovat i na pouhý kontakt šťávy s nechráněnou pokožkou. Hlavní riziko ale spočívá v náhodném pozření čemeřice. Bezprostředně po něm dochází k silnému pálení v ústech a na jazyku.Následuje otok hltanu a těžké trávicí potíže jako jsou křeče v břiše, silná nevolnost, zvracení a krvavé průjmy.
V druhé fázi otravy nastupují závratě, poruchy vidění, bolesti hlavy a v těžkých případech i křeče celého těla. Nakonec se objevuje těžká arytmie, zpomalení tepu a prudký pokles krevního tlaku. Smrt potom nastává v důsledku zástavy srdce nebo kolapsu dýchání. První pomoc při požití spočívá ve vyvolání zvracení a podání velkého množství živočišného uhlí pro navázání toxinů.
Travičská minulost čemeřice
Antičtí lékaři, včetně samotného Hippokrata, předepisovali čemeřici jako silné projímadlo. Dávkování však bylo natolik nebezpečné, že léčba často končila smrtí pacienta. A pozor, podle jedné legendy to byla právě čemeřice, která otrávila samotného Alexandra Makedonského. Za jeho úmrtím v Babylonu roku 323 př. n. l. mohl stát právě nápoj z čemeřice. Ten mu mohl být podaný buď omylem jako lék na horečku, nebo úmyslně. Příznaky jeho více než týdenního umírání, silná bolest břicha, křeče, postupná paralýza a zpomalování tepu, opravdu odpovídají příznakům otravy čemeřicí.
Temné dědictví starověkého travičství je v kontrastu s faktem, že se jedná o krásný symbol života, který dokáže prosperovat i za podmínek, kdy by to nikdo nečekal. Pokud se ale rozhodne růst i ve vaší zahradě, dejte si na ní opravdu dobrý pozor, ať nedopadnete jako Alexandr Veliký.
