Článek
Příběh nebo historie
Ještě než se pustíme do popisu řádění tajemného Porfytia, je třeba si ujasnit jednu věc. Pravděpodobně skutečně mluvíme o událostech, které mají minimálně reálný základ. Nejde podle všeho o pouhou mytologii. V 6. století našeho letopočtu skutečně ve východním Středomoří, resp, v Černém moři za Bosporem, žilo něco, co potápělo lodě a padesát let terorizovalo region.
Porfyrios
Zmíněný historik Prokopios tvořil své nejznámější dílo Války s Góty a logicky se věnoval především tažením válečným tažením, pádům měst a politickým intrikám na dvoře císaře Justiniána I. O to překvapivější je ale pasáž, v níž jinak střízlivý kronikář odbočí od vojenských dějin k nesouvisející a velmi podivuhodné události.
V úžině Bospor v přilehlých vodách Černého moře se totiž zabydlel obrovský mořský tvor. Říkali mu Porfyrios. A minimálně po dvě generace budil hrůzu mezi obyvateli Konstantinopole a přilehlých pobřeží.
Prokopios uvádí i rozměry tohoto tvora: měřil zhruba třicet loktů na délku a deset loktů na šířku. V přepočtu na dnešní míry šlo tedy o živočicha dlouhého čtrnáct až patnáct metrů a širokého kolem pěti metrů.Pro obyvatele Konstantinopole, kteří byli zvyklí na středomořské delfíny, tuňáky a menší druhy žraloků, představovalo takové tělo zjevení z jiného světa.
Porfyrios dokázal převracet menší plavidla, tzv. taranovat trupy lodí a zahánět celé flotily do bezpečí přístavů. Císař Justinián opakovaně nařídil, aby byl tvor uloven a zabit, jenže veškeré výpravy selhávaly a nestvůra se vždy včas ponořila do hloubky a lovcům unikla.
Císař Justinián vyslal proti Porfyriovi několik výprav. Marně.
Přesto ale Porfyriův příběh jednou skončil. Jednoho dne pronásledoval hejno delfínů. V zápalu lovu zapomněl ale zahnal kořist příliš blízko k pobřeží v oblasti ústí řeky Sakarya v dnešním Turecku. Delfínům se podařilo z mělké vody uniknout, ale jejich obrovský pronásledovatel narazil na dno a uvízl v pobřežním bahně.
Čím zuřivěji se pak snažil vyprostit mohutnými údery ocasu a těla, tím hlouběji se bořil. Dění na pobřeží brzy přilákalo obyvatele okolních vesnic. Místní lidé se seběhli se sekerami a dalšími zbraněmi, obklíčili uvězněného Porfyria a zabili ho. Vesničané si pak přivezli vozy a tělo na místě rozporcovali. Část masa snědli hned na břehu, zbytek nasolili a odvezli domů jako zásobu na zimu.
Zbývá ale odpovědět na otázku, co to vlastně bylo. Co byl Porfyrios?
Co byl Porfyrios?
Na rozdíl od mnohých jiných případů, kronikář tentokrát nepřidává zvířeti dračí křídla ani nadpřirozené schopnosti. Naopak popisuje pouze jeho velikost, chování a způsob, jakým zahynulo. To umožňuje poměrně přesně určit, s jakým živočichem měli tenkrát lidé tu čest.
Bospor tvoří úzké a mělké ekologické hrdlo mezi Středozemním a Černým mořem. Velcí kytovci se do této oblasti zatoulají jen zcela výjimečně. Pokud však některý jedinec úžinami propluje, může v uzavřeném systému Černého moře ztratit orientaci a zůstat v něm uvězněn na celá desetiletí.
Nejpřesvědčivějším kandidátem na historického Porfyria je potom na základě popisu vorvaň obrovský. Druhou zvažovanou možností je velká kosatka dravá, která skutečně aktivně loví delfíny a při pronásledování kořisti občas uvízne na mělčině. Kosatky však dorůstají nejvýše osmi až devíti metrů, což je výrazně méně, než uvádí Prokopios. Vorvaň naopak přesně odpovídá rozměrům i schopnosti taranovat dřevěné lodě. Koneckonců to byl právě vorvaň, který potopil v roce 1820 velrybářskou loď, což o třicet let později inspirovalo vznik Moby Dicka. A není náhoda, že je v úvodu k tomuto legendárnímu příběhu zmíněn vedle dalších mořských monster i Porfyrios.
