Článek
Erik Weihenmayer a rána osudu, která v něm probudila horolezce
Erik Weihenmayer se narodil v roce 1968 v americkém Princetonu. Když mu byly čtyři roky, lékaři mu diagnostikovali vzácnou oční chorobu nazvanou juvenilní retinoschisis. Od té doby věděl, že dříve či později přijde o zrak. Aby tento okamžik co nejvíce oddálil, měl od lékařů zakázáno mimo jiné sportovat. V prvním ročníku na střední škole však došlo k nevyhnutelnému a Erik oslepl.
Paradoxně mu tak právě tato událost umožnila začít se sportem. Právě sport se pro něj totiž stal únikem ze světa depresí a černých myšlenek na to, že pro něj skončil život. Nejprve se přidal k zápasnickému týmu, v němž poprvé poznal, že i bez zdravého zraku dokáže velké věci. Byl jeho kapitánem a tahounem.
Cesta k lezení
Erik Weihenmayer vystudoval vysokou školu a stal se učitelem ve Phoenixu v Arizoně. Právě zde se přihlásil do místního lezeckého týmu a každý víkend trávil ve skalách, kde s dalšími sportovci testoval své limity. Zásadním zlomem byla expedice, kterou klub z Arizony podnikl v roce 1995. Erik a ostatní během ní zdolali nejvyšší vrchol Severní Ameriky, horu Denali. V tu chvíli si Erik řekl, že chce stanout na nejvyšších vrcholech všech kontinentů.
Erik Weihenmayer, první slepec, který vylezl na Mount Everest.
To samozřejmě znamenalo i výstup na Mount Everest. Nic takového se před tím žádnému slepému člověku nepovedlo. Podle mnohých číhalo na Everestu tolik nebezpečí a rizik, že je slepý člověk zvládnout nemohl. Erik si z toho ale nic nedělal a pokračoval v přípravách. Získal pro svůj výstup finanční podporu Národní slepecké federace a pomáhala mu řada skvělých horolezců. V roce 2001 potom stanul jako první slepec v historii na vrcholu nejvyšší hory světa. Do roku 2008 potom postupně zdolal i zbývajících pět nejvyšších vrcholů dalších kontinentů a dosáhl tím na tzv. Seven Summits. V té době se tím mohlo pochlubit na celém světě pouhých 150 lidí, Erik byl mezi nimi samozřejmě jediným slepcem.
Další unikátní výkony
U zdolávání velehor ale Erik nezůstal. Ihned se vrhl do dalších dobrodružství. V roce 2014 se mu po šestiletém tréninku podařilo projet na kajaku asi 450 km dlouhou trasu skrz Grand Canyon po řece Colorado. To, že byl prvním slepcem, kterému se něco takového povedlo, už snad ani nemusíme zmiňovat. V roce 2005 založil Erik Weihenmayer neziskovou organizaci No Barriers, která pomáhá překonávat lidem překážky, jež jim způsobuje jejich fyzické postižení.
V roce 2016 si potom Erik připsal další lezecké prvenství. Tentokrát za ním nezamířil do žádných velehor, nýbrž do Yosemitského národního parku, kde stojí legendární El Capitan. Ne snad, že by zde byl poprvé. El Capitan zdolal již v roce 1996, když vyrazil jako první slepec nejtěžší možnou trasou. O dvacet let později chtěl tento výkon zopakovat, avšak v mnohem rychlejším tempu. V roce 2016 to Erik spolu s dalším horolezcem zvládli za čtyři dny. Tentokrát to mělo být po jiné trase za méně než 24 hodin.
Erik Weihenmayer v doprovodu dalších tří horolezců to skutečně zvládl za neuvěřitelných osm hodin. Jeho kolegové neskrývali obrovský obdiv. Erik se musí při lezení řídit podle jejich ústních pokynů a jen na jejich základě hledat vhodné úchyty a opory. Sám Erik vysvětluje, že se v průběhu let naučil zapamatovat si pozici opor, které používá pro ruce, aby je mohl následně použít i pro nohy.
Erik si tak připsal další unikátní výkon a světové prvenství. Co je ale na jeho výkonech nejdůležitější? Především to, že odmítl chápat své postižení jako něco, co jej v životě omezuje. I se svým hendikepem šel neochvějně za svými sny a dokázal si je plnit v takovém tempu a na takové úrovni, že mu to naprostá většina zdravých lidí může jen závidět. Až si tak zase někdy budete říkat, že něco nejde, a že vám pořád něco brání plnit si své sny, vzpomeňte si na Erika Weihenmayera.
Eriku Weihenmayerovi je dnes 57 let, žije v Coloradu se svojí ženou dvěma dětmi, pořádá přednášky a účastní se nových a nových dobrodružných akcí.
