Článek
Být teenager byl úspěch
Jednou z věcí, které si už dnes prakticky neumíme představit, byla dětská úmrtnost. Některé zdroje uvádějí, že přesahovala padesát procent. Jinými slovy, dospělosti dosáhla pouhá polovina narozených dětí. Toto číslo zahrnuje především velký počet novorozenců, kteří zemřeli ihned po porodu kvůli nemocem a jiným komplikacím. Je ale třeba připočíst také fakt, že ani starší děti neměly zdaleka vyhráno a v době, kdy neexistovala antibiotika a kdy se umíralo z příčin, které jsou považovány za zcela banální, dětí rychle ubývalo.
Z tohoto úhlu pohledu lze proto jednoznačně říct, že ti, kteří se dožili teenagerského věku, byli vlastně děti štěstěny. Rozhodně to ale neznamená, že by na ně čekal jakkoliv přívětivý svět. Zatímco na chlapce čekala tvrdá práce na polích nebo ve službě u nejrůznějších řemeslníků a s poměrně velkou pravděpodobností dříve či později také nechtěná zkušenost na bojišti, náctileté dívky odcházely do služby jako posluhovačky k majetnějším lidem, často také k příbuzným.
Tvrdá služba náctiletých dívek
Pro rodinu dívky znamenal její odchod finanční úlevu a samozřejmě také šanci, že jí stěhování umožní brzké vdavky. Pro dívku samotnou ale v tento okamžik nezřídka začínalo doslovné peklo. Vzhledem k tomu, že ve středověku většina chudých lidí necestovala a byla nejdále ve vedlejší vesnici, dívky se ocitaly v naprosto cizím prostředí. Kontakt s rodinou de facto přestal existovat, neboť negramotná dívka mohla jen těžko napsat dopis.
Středověk navíc toleroval to, co je dnes nepřijatelné. Zapomeňme na představu puritánského a extrémně zdrženlivého prostředí. Fakt, že sexualita nebyla veřejným tématem, neznamená, že by se neodehrávala za zavřenými dveřmi. Zneužívání mladých dívek bylo poměrně běžnou věcí a především bylo společností tolerováno. Hospodář, či dokonce šlechtic, u kterého dívka sloužila, nad ní měl absolutní moc a nikoho by ani nenapadlo to zpochybňovat.
Nešlo samozřejmě jen o sexuální zneužívání, časté bylo i fyzické násilí, pro které však platilo to samé. Mladá posluhovačka neměla žádnou možnost dovolat se pomoci. Ve skutečnosti by násilí začalo někoho zajímat teprve ve chvíli, kdy by byla zavražděna. Pokud by však byl dotyčný dostatečně vysoce postavený, pravděpodobně by se mu ani tak nic nestalo. Je třeba také říct, že na mladých dívkách si často vybíjely zlost i starší ženy, typicky manželky hospodářů. Lze si poměrně snadno představit, že si takto ulevovaly poté, co i na nich bylo pácháno násilí či jiné příkoří.
Závěr
Osud každé dívky byl samozřejmě jedinečný a je jisté, že část z nich měla štěstí a dostala se do služby k někomu, kdo se tímto způsobem chovat odmítal. Pokud tomu ale tak bylo, dotyčný šel tak trochu proti proudu. Násilí prostě součástí středověké společnosti bylo. Zatímco ještě nedávno byl středověk vykreslován jako extrémně temné místo, kde se pouze vraždilo, dnes se občas objevuje opačný extrém, v němž je středověk vykreslován až příliš idylicky. Ani jeden přístup pravděpodobně neodpovídá realitě a pravda bude někde mezi. To, že z našeho pohledu však bylo násilí až příliš časté a navíc společností tolerované, je ale bohužel pravda.
Zdroje informací: https://www.bbc.com/news/magazine-26289459
