Článek
Krásní lidé u soudů i v politice
Odpověď na otázku z perexu zní: bohužel ne. Nemáme teď na mysli to, že má občas slabost pro bohaté a mocné, občas se totiž zjevně podívá i na to, jak kdo fyzicky vypadá. A krásným lidem tak trochu nadržuje.
Výzkumy hovoří jasně, fyzická atraktivita dokáže zvýšit pravděpodobnost toho, že politik bude populární, zaměstnanec dostane lepší plat a odsouzený dostane nižší trest. Asi nikdo by si nedovolil říct, že je to v pořádku. O platu by přece měla rozhodovat pracovní výkonnost, o politické popularitě volební program či spíše jeho plnění a u soudu by mělo jít hlavně o to, co člověk spáchal. Jenže rovnováha je trochu posunuta, ne dramaticky, ale i tak to stojí za pozornost. Pokud ale právě teď cítíte rozhořčení, pak vězte, že je za to zodpovědný fenomén, vůči kterému není stoprocentně imunní nikdo z nás.
Halo efekt
Podle psychologů může za všechny ty nespravedlivé výhody krásných lidí tzv. halo efekt. Tak totiž nazývají fakt, že lidský mozek má tendenci automaticky předpokládat, že krásný člověk je také dobrý. Podle jedné z teorií je to pozůstatek potřeby našich dávných předků rychle rozlišit, kdo patří do naší tlupy a kdo ne. V dnešní době je ale halo efekt dokonale na obtíž. Mozek se nechá klamat a výsledkem může být nespravedlnost nechtěně poškozující řadu dalších lidí.
Není radno podceňovat ani vliv populární kultury. Kladní hrdinové jsou většinou krásní, jejich protivníci a padouši právě naopak. Kolik zásadních darebáků filmové historie mělo jizvu, nějaké fyzické postižení nebo prostě jen vypadalo ošklivě? A co teprve princezny procházející těžkými zkouškami při hledání životního štěstí? Byla někdy nějaká ošklivá? Maximálně v době, kdy byla zakletá.
Možná je ale ještě důležitější jiná věc. Druhé lidi hodnotíme logicky podle svých vlastních standardů. Do těch krásných si tak možná projektujeme své ideály a touhy. Když je někdo krásný, vidíme v něm to, co bychom chtěli sami. A my přece nemůžeme být špatní a vysoký plat si zasloužíme. Nebo ne?
Zdroje informací:
