Článek
Hrad Vildštejn
Abychom byli konkrétnější, napíšeme, že hrad Vildštejn byste na mapě našli na okraji městečka Skalná severně od Františkových Lázní. Stojí tam na ostrohu nad potokem Sázek. Jeho historie sahá pravděpodobně až do roku 1166, byť přímá písemná zmínka o něm pochází z roku 1224. V dnešní době je jeho podoba daná přestavbou na zámek, původně však šlo o románský hrad.
V průběhu staletí střídal hrad často své majitele. Mezi ty nejvýznamnější jistě patřili Šlikové, od nichž potom v roce 1596 odkoupili hrad Trautenbergové. Právě k nim se ještě jednou vrátíme.
V dnešní době je hrad v soukromém vlastnictví, je ovšem přístupný veřejnosti a najdeme zde třeba muzeum hasičské techniky, vinotéku, nebo expozici o historii vězeňství. Často se zde také pořádají kulturní akce a nechybí ani restaurace či možnost ubytování v apartmánech. Ne náhodou byla za rekonstrukci hradu uděleno odborné ocenění. Ale zpátky k historii skutečné i té legendární.
Tajemství hradu Vildštejn
Svoje pověsti a legendy má asi každý hrad. Vildštejn není výjimkou. Mají zde být tajné chodby spojující hrad s řadou dalších míst v okolí, některé chodby vedou údajně až do Německa. Mluví se také o nadpřirozených úkazech jako je zjevování mlhavých postav v otevírání i zavíraní dveří bez zjevné příčiny či celkově tíživá atmosféra na kterou si někteří návštěvníci stěžují. To jsou ovšem věci, které patří ke koloritu českých hradů a zámků tak nějak automaticky.
S hradem Vildštejn se však pojí i jedno skutečné tajemství. Po druhé světové válce se hrad Vildštejn proměnil v sídlo státního statku a jako řada jiných podobných staveb začal značně chátrat. Teprve v roce 1985 bylo rozhodnuto o jeho rekonstrukci. Během ní došlo v roce 1987 v šachtě hradního komína k děsivému objevu. V kovové schránce zde byly uloženy lidské ostatky. Expertíza Národního muzea následně ukázala, že šlo o ženu ve věku 50 až 60 let, která žila někdy v 17. či 18. století. Za svého života se musela potýkat s postižením a fyzickými deformacemi. Velmi pravděpodobně byla též hluchá. Analýza také ukázala, že zemřela násilnou smrtí a před ní byla též mučena. Její lebka byla v místě spánku proražena.
Boční pohled na hrad Vildštejn.
Zazdění ostatků v hradním komíně ukazuje na to, že někdo chtěl ostatky ukrýt. To by koneckonců násilné smrti odpovídalo. V rozporu s tím je ale fakt, že ostatky byly v zinkové schránce a svým způsobem lze mluvit o pietním uložení s úctou.
Zjištěná fakta vedla k hypotéze, že by tato nešťastnice mohla být ve skutečnosti postavou z legendy spojené s rodem Trautenbergů. Zhruba v době, kdy žena, které ostatky patřily, žila, se měla do rodu Trautenbergů narodit postižená dívka. Fyzické postižení bylo v té době vnímáno jinak než dnes a často se z něj odvozovalo spojení s temnými silami. A vzhledem k tomu, že se v pozdějším věku začala věnovat i bylinkářství či věštění, poddaní v ní údajně viděli čarodějnici zodpovědnou za špatnou úrodu a jiné strasti. Fakt, že Trautengergové obecně neměli s poddanými dobrý vztah jí také jistě moc nepomohlo.
Nabízí se proto možnost, že se rod musel v zájmu stability a klidu na svém panství ženy prostě zbavit. Druhou možností je, že si to s ní poddaní vyřídili osobně. Další teorie zase mluví o tom, že byla považována za upírku, čemuž by odpovídalo proražení lebky, podle všeho hřeben. Tím mělo být zajištěno, aby dotyčná nevstala z hrobu. Neexistují ale žádné záznamy, které by tyto hypotézy potvrzovaly či vyvracely a ani identita ženy potvrzená není. Tohle tajemství je opravdové. Nalezené ostatky dnes leží v hradní kapli, kde jsou k vidění.
