Článek
Co je Betelgeuse
Začneme tím, co to vlastně je Betelgeuse (někdy se píše též Betelgeuze). Jedná se o hvězdu typu červeného veleobra, kterou na obloze najdete v pravém rameni souhvězdí Orionu. Je to desátá nejjasnější hvězda oblohy a už dlouho fascinuje astronomy i širokou veřejnost. Proč? Především kvůli její naprosto extrémní velikosti.
Betelgeuse se vymyká lidské představivosti. Pokud bychom totiž tuhle hvězdu umístili do středu naší sluneční soustavy, pohltila by Merkur, Venuši, Zemi, Mars a její povrch by dosahoval až k oběžné dráze Jupitera. Jeho velikost je mimochodem zdrojem celé řady zajímavých fenoménů. Vzhledem k obřím rozměrům je gravitace na povrchu hvězdy velmi slabá. To mimo jiné způsobuje, že na rozdíl od Slunce, které má miliony drobných buněk plazmy, tvoří povrch Betelgeuse spíše několik gigantických bublin. Každá může mít velikost srovnatelnou se vzdáleností Země od Slunce.
Co se děje na Betelgeuse?
Detailní snímky z Hubblova vesmírného dalekohledu po zmíněném snížení jasnosti ukázaly, že šlo o obrovský vývrh hmoty. Tato žhavá plazma se při vzdalování od hvězdy ochladila, zkondenzovala v hustý prachový mrak a na několik měsíců z pohledu ze Země odclonila značnou část hvězdného světla.
Původní teorie o tom, že se Betelgeuse chystá explodovat v každém okamžiku, se tedy nepotvrdily. V jaké fázi života se tedy hvězda nachází? Betelgeuse spaluje ve svém jádru hélium na uhlík a kyslík. To znamená, že by mělo dojít ještě k fázi spalování uhlíku a poslední „předsmrtné křeči“ v podobě spalování křemíku, které však trvá skutečně jen dny či týdny.
Exploze hvězdy Betelgeuse, při níž se promění v supernovu, bude naprosto mimořádná.
Matematické modely ukazují, že s největší pravděpodobností dojde ke explozi této obří hvězdy v horizontu 10 tisíc až 100 tisíc let. Může se to zdát jako dlouhá doba, z pohledu astronomů jde ale doslova o okamžik. Pro astronomii je Betelgeuse na konci svého života a už mu zbývá jen několik posledních okamžiků. Z pohledu lidského života je to trochu jinak.
Matematický model ale nedává stoprocentní jistotu. Existuje určitá, leč malá pravděpodobnost, že se hvězda zhroutí dříve a exploduje mnohem dříve. Jelikož je Betelgeuse od Země vzdálena něco přes 500 až 600 světelných let, světlo z její případné exploze k nám putuje půl tisíciletí. Je dokonce možné, že hvězda ve skutečnosti již explodovala a my pouze čekáme, až k nám tato informace dorazí.
Výbuch supernovy
Zkusme si nyní představit, že by skutečně došlo k výbuchu této supernovy za našich životů. Co bychom na obloze viděli? Vzhledem k bezpečné vzdálenosti by nás výbuch neohrozil smrtící dávkou záření a my bychom si mohli kosmické divadlo skutečně vychutnat.
Nejprve by detektory na Zemi zaznamenaly masivní tok tzv. neutrin. Poté by následoval záblesk gama záření. A krátce nato by na obloze v rameni Orionu vzplanul neuvěřitelně jasný bod. Během několika hodin by byl jas supernovy srovnatelný s Měsícem v úplňku. Objekt by byl tak jasný, že by se dost možná dalo v noci číst a lidé i předměty by vrhali zřetelné stíny.
Supernova by byla bez problémů viditelná i za plného denního světla. Na obloze by vedle Slunce zářil ostrý, modrobílý bod. Lidé po celém světě by mohli pouhým okem pozorovat hvězdu i za dne po dobu 3–4 měsíců.
Po několika měsících by svit postupně chladnul a měnil barvu ze zářivě modrobílé přes žlutou až po sytě červenou. Během 1 až 2 let by hvězda pomalu zhasínala pod hranici viditelnosti okem. Až by pak prach a plyny po desetiletích částečně opadly, zanechala by po sobě supernova na místě pravého ramene Orionu nádhernou rozpínající se mlhovinu, v jejímž středu by pulsovala neutronová hvězda. To pohled bude impozantní pohled. Nám ale zbývá jen čekat.
Zdroje informací: https://www.skyatnightmagazine.com/space-science/star-betelgeuse
