Článek
Velryby a vši
Velryby známe jako mořské savce křižující hlubiny oceánů. Málokdo z nás si ale uvědomí, že tito obři jsou také hostiteli celé řady menších organismů. Mezi nejzajímavější, přesto ale prakticky neznámé obyvatele velrybí kůže patří tvorové, kterým se říká velrybí vši. S běžnou vší, která trápí lidi nebo suchozemská zvířata, nemá ta velrybí samozřejmě nic moc společného. Ve skutečnosti se jedná o korýše. To jim ale na zajímavosti mnoho neubírá.
Velrybí vši se řadí mezi korýše z řádu, kteří jsou blízce příbuzní například suchozemským svinkám, nikoliv však hmyzu. Takže skutečně o vši jako takové nejde. Jak tito korýši vypadají? Mají silně zploštělé tělo a silné, zahnuté drápky, kterými se dokážou pevně držet v kožních záhybech, jizvách a na dalších výrůstcích velryb.
Zajímavé je, že na rozdíl od většiny jiných korýšů neumí plavat. Celý svůj život tráví na těle velryby. Jediný pohyb, kterého jsou schopni, je lezení. Jejich tělo je tvarováno tak, aby minimalizovalo odpor vody při plavání velryb. Ty dokážou plavat opravdu rychle a vším pomáhá jejich aerodynamický tvar udržet se na těle velryby.
Pro velryby nicpříjemného.
Jak vši žijí?
Velryby migrují tisíce kilometrů, potápějí se do ledových hlubin a čelí obrovskému tlaku vody. Velrybí vši se těmto podmínkám dokonale přizpůsobily. Co to konkrétně znamená? Většina mořských parazitů, kteří žijí na tělech větších živočichů, produkuje vajíčka nebo larvy, které volně plavou v oceánu a hledají nového hostitele. Velrybí vši na to jsou úplně jinak. Celý jejich životní cyklus probíhá výhradně na těle velryby.
Samice klade vajíčka přímo do záhybů kůže velryby. Poté se vylíhnou rovnou miniaturní nymfy, které se ihned přisají vedle matky. Tím se eliminuje riziko, že by se v širém oceánu ztratily nebo zemřely hlady.
Samozřejmě ale může docházet k přechodu vší na jiné velryby. Je to během páření mezi dospělými velrybami, při kontaktu matky s jejím mládětem nebo ve chvíli, kdy si velryby hrají. Či plavou ve skupině.
Teď se ale dostáváme k jedné důležité věci. Zatímco slovo „veš“ obvykle vyvolává představu škůdce, vztah mezi velrybí vší a velrybou je o něco složitější, než se na první pohled zdá. Velrybí vši se živí odumřelými kožními buňkami, řasami usazenými na těle velryby nebo kožním mazem.Pro velryby tak fungují do jisté míry jako užiteční uklízeči.
Platí ale, že čeho je moc, toho je příliš. Pokud se vši přemnoží, mohou velrybě způsobit vznik vředů, podráždění kůže i vyloženě otevřené rány. Pro mláďata velryb může jít o nebezpečnou věc. Pro pomoc si velryby občas připlavou i k lidem. Turisté jim je pak z těla strhávají a mají z toho zážitek na celý život. Velrybě se zase uleví.
