Článek
Benátské kanály: víc než jen romantika
Ikonické kanály v Benátkách nejsou jen dopravní tepny, jsou to v podstatě archeologické a ekologické archivy. Neustále se v nich totiž hromadí neuvěřitelně mnoho věcí. Jde především o odpadky, které se do vody dostanou náhodou či záměrně. A děje se to již od římských dob. Časy se ale mění a dnes vše funguje trochu jinak než v minulosti.
Pro turisty vrcholná romantika, pro domácí místo pro život.
Odpadky v benátských kanálech
V první řadě je třeba připomenout, jak neskutečně moc jsou Benátky přeplněné, především pak v létě. Takové množství lidí samozřejmě přispívá i rychlejšímu nárůstu vrstvy odpadu na dně kanálů. Ne snad, že by v minulosti nebyli v Benátkách lidé, v minulosti šlo o rušné obchodní a politické centrum, čeho je ale moc, toho je příliš.
Další obrovský rozdíl, ten nejvýznamnější, přinesla potom nedávná instalace systému MOSE. Jedná se systém 78 mobilních bran umístěných ve vstupech do Benátské laguny. Tento systém funguje velmi dobře při snižování množství záplav a bez něj by dnes náměstí svatého Marka bylo pod vodou mnohem častěji.I tento systém má ale svoji odvrácenou stranu.
Cenou za snižování problémů se záplavami je však drastický zásah do celého ekosystému dna. Stovky let totiž systém fungoval tak, že neustálé střídání přílivu a odlivu pomalu ale jistě vyplavovalo alespoň část odpadu pryč z města. Systému MOSE tento stav narušil a výsledkem je nutnost neustálého (a drahého) čištění nánosů, které se už nemohou přirozeně odplavit.
Co je na dně kanálů?
Co vlastně na dně benátských kanálů je? Lepší otázka zní, co tam není. V nánosech bahna totiž najdete asi opravdu všechno. Od zbytků starověkých lodí, přes zdivo a suť ze všech myslitelných historických období, zbraně bodné i střelné, nádobí, keramiku, šperky, peníze, trezory, nábytek či jízdní kola, až po nevybuchlou munici z moderní doby nebo třeba elektrické koloběžky a mobilní telefony, které turisté upustili při focení dokonale romantických selfies.
Existují samozřejmě vědecké studie, které dno benátských kanálů mapují, Nejvíce informací ale získáváme při údržbě. Benátky pravidelně uzavírají menší kanály, odčerpávají vodu a bagrují bahno spolu s odpadem. Vypustit hlavní tepny, jako je Canal Grande. který je hluboký až 5 metrů a široký 30–90 metrů, nebo kanál Giudecca, je technicky i logisticky v podstatě nemožné. V tomto případě nastupují speciální lodě vybavené mechanickými rameny nebo sacími pumpami. Je to však chirurgická práce, protože nesmí dojít k poškození základů paláců stojících na milionech dřevěných kůlů.
Velké kanály vypustit nelze, přesto je třeba čistit i jejich dno.
Před zahájením prací se dno vždy skenuje sonarem, aby se zjistilo, kde jsou největší nánosy a kde se nacházejí velké předměty (třeba potopené lodě nebo stavební suť). Někde pak musí nastoupit potápěči. Ti přitom pracují v nulové viditelnosti, protože v benátském bahně není vidět ani na centimetr. Potápěči musí hmatem vyhledávat předměty, které by mohly poškodit lodní šrouby. Je ale třeba říct, že voda ve velkých kanálech proudí přece jen více než v těch malých.
Na závěr
Benátky jsou prostě naprosto výjimečné. Tomu bohužel odpovídá i jejich přeplněnost, která může z jejich návštěvy udělat noční můru. Pokud ale do Benátek vyrazíte, zkuste udělat vše proto, abyste k již tak obří vrstvě odpadků nepřidáváte další.
Zdroje informací:
