Článek
Mléko u hmyzu?
Pokud mluvíme o švábím mléce, co přesně máme na mysli? Tradiční představa o mléce je spjata se savci a nikdo samozřejmě netvrdí, že švábi produkují mléko v pravém smyslu. Pro zjednodušení, ale tento pojem používat můžeme. Jak přesně to funguje a co to ono švábí mléko přesně je?
Většina druhů hmyzu klade vajíčka a o své potomstvo se po vylíhnutí již dále nestará. Rus tečkovaný (latinsky Diploptera punctata) je výjimkou.Mimochodem, u nás ho nenajdete, žije totiž na některých pacifických ostrovech, např. na Havaji.
Zajímavé je, že tento druh je plně živorodý. Samice tedy po oplodnění nosí mláďata v těle a jejich výživě produkují tekutinu, která se v jejím vaku pro mláďata mění v krystaly bohaté na proteiny. Takže vlastně ano, zmíněnou tekutinu lze v zásadě považovat za mateřské mléko a nebude na tom nic příliš nepřesného.
Tato tekutina tedy slouží jako kompletní strava pro vyvíjející se nymfy. Právě přítomnost stabilních krystalů proteinu zaujala indické vědce, kteří podrobili strukturu této látky detailní laboratorní analýze. Co zjistili? To je na tom to nejzajímavější.
Rus tečkovaný krmí svá mláďata mlékem, které je doslova superpotravinou.
Švábí mléko jako superpotravina
Krystaly švábího mléka obsahují přibližně třikrát více energie než stejné množství buvolího mléka, které je považováno za energeticky nejvydatnější ze všech běžných hospodářských zvířat. A v porovnání s klasickým kravským mlékem je tento energetický rozdíl ještě mnohem výraznější.
Energetická hodnota ale není to jediné, čím švábí mléko okouzluje vědce. Hlavní předností švábího mléčného krystalu je spíše jeho komplexnost. Nejde totiž pouze o samotný protein. Jeho krystalická struktura v sobě uzamyká celou řadu dalších živin. Obsahuje všech devět esenciálních aminokyselin, lipidy i sacharidy. To z něj činí plnohodnotnou bílkovinu srovnatelnou s tou nejkvalitnější syrovátkou
Nebudeme tedy chodit kolem horké kaše a řekneme to na rovinu: švábí mléko by bylo efektivní a kompaktní výživou. Díky pozvolnému uvolňování živin by pak mohlo představovat ideálního adepta pro sportovní výživu či řešení potravinových krizí. A že jich je na světě víc než dost.
Nabízí se ale samozřejmě otázka, jak švábí mléko získávat. Ačkoliv je nutriční hodnota extrémní, představa „dojení“ miliónů či spíše miliard švábů je nereálná, případně by byla značně neefektivní. Cílem vědeckého výzkumu není zatím zakládat hmyzí mlékárny, jde spíše o to sekvenovat geny zodpovědné za tvorbu těchto proteinů a následně je syntetizovat.
Do chvíle, kdy bude švábí mléko dostupné na pultech obchodů, ještě uběhne hodně času. Není ale od věci vést jeho existenci v patrnosti, jednou se toho dočkat můžeme.
