Článek
Kdo byl Justin Schmidt
Justin Schmidt se narodil v roce 1947 v americkém Wisconsinu. Schmidt vystudoval chemii a entomologii na Pennsylvánské státní univerzitě a také na University of Georgia. Největší část své vědecké kariéry ale strávil na Arizonské univerzitě v Tucsonu. Právě tam vytvořil svoje nejznámější dílo, tzv. Schmidtův index bolesti. V něm porovnával bolest z různých žihadel.
Schmidt a jeho výzkum žihadel
Při svém výzkumu mravenců si Schmidt všiml, že jejich bodnutí způsobuje neobvykle intenzivní a dlouhotrvající bolest. Běžné chemické analýzy v laboratoři sice dokázaly určit přesné složení alkaloidů a peptidů v jedu, ale nedokázaly odpovědět na základní otázku, jak efektivně tento jed odrazuje případné predátory.
Schmidt chápal, že bolest představuje klíčový nástroj. Není to pouhý vedlejší efekt poškození tkáně, ale sama o sobě je signalizačním systémem, který se vyvinul tak, aby okamžitě varoval a odehnal útočníka. A aby mohl porovnat účinnost chemické výbavy jednotlivých druhů hmyzu, potřeboval nějakou standardizovanou stupnici. Žádný přístroj na měření subjektivního vnímání bolesti u lidí ale logicky neexistuje, Schmidt se proto rozhodl stát se testovacím subjektem sám.
Svérázný entomolog Justin Schmidt osobně.
Postupně se nechal pobodat desítkami různých druhů hmyzu, vedl si podrobné záznamy, a nakonec sestavil svoji slavnou tabulku. To, proč se stala tak slavnou a citovanou, ale spočívá spíše v její podobě než v samotné existenci (i když i ta je unikátní). Tabulka nesrovnává pouze intenzitu bolesti, ale popisuje ji s osobitým a humorným nadhledem.
Zatímco první ze čtyř stupňů tabulky je popsán „jako když chodíte po hrubém koberci a dostanete ránu od výboje“, ten čtvrtý potom popsal jako „chůzi po žhavém uhlí s osmipalcovým hřebíkem v patě“.
A které druhy hmyzu mají nejbolestivější bodnutí? Prvním z nich je mravenec Paraponera clavata, známý jako kulkový mravenec. Pochází ze Střední a Jižní Ameriky. Jeho bodnutí způsobuje bolest trvající 12 až 24 hodin a Schmidt to popsal jako paralyzující a zničující bolest, připomínající pálení žhavým dřevěným uhlím při neustálém bušení do místa vpichu. Asi nic příjemného…
Druhým šampionem je hrabalka rodu Pepsis, obývající pouště Severní a Jižní Ameriky. Ačkoliv je trvání bolesti velmi krátké a dosahuje pouhých 3 až 5 minut, její intenzita je zničující. Schmidt ji přirovnal k okamžité znehybňující bolesti, jako kdyby vám do koupele hodili zapnutý fén na vlasy, a po bodnutí doporučoval jediné: lehnout si a křičet, protože málokdo dokáže udržet rovnováhu a vědomí současně.
Třetím rekordmanem je vosa Synoeca septentrionalis, také ze Střední a Jižní Ameriky. Její bodnutí vyvolává extrémní bolest trvající až 2 hodiny. Schmidt ji popsal jako torturu a nekončící agonii v plamenech, něco jako být připoután k jícnu aktivní sopky.
