Článek
Volby a volební podvody
Když vyhrál Adolf Hitler, resp. jeho NSDAP, v roce 1936 volby do Říšského sněmu, dostal 98,8 % hlasů. Že by se projevil fakt, že na hlasovacím lístku žádný jiný kandidát nebyl? Ramzan Kadyrov, vůdce ruské Čečenské autonomní republiky, získal v nedávných volbách dokonce 99,85 procenta hlasů, ještě lepší. Takto bychom mohli samozřejmě pokračovat ještě dlouho. A koneckonců, dlouhou dobu se podobným způsobem volilo i u nás.
Volby se prostě falšovaly a falšovat budou. Případ, který se ale stal v roce 1927 v Libérii, byl a je mimořádný. Není divu, že tehdejší volby jsou dodnes uvedeny v Guinnessově knize rekordů jako ty vůbec nejzfalšovanější v historii. A to je při množství konkurence opravdu co říct…
Vítězství na plné čáře
Libérie je druhým nejstarším africkým státem v moderní podobě. Vznikl v roce 1847, především přičiněním osvobozených amerických otroků. Samotné jméno státu jasně ukazuje na to, jakou hodnotu ctili tito lidé nejvíce. Jenomže ideály často dlouho nevydrží. A tak tomu bylo i v Libérii.
Asi 13 000 bývalých otroků v čele s prvním prezidentem Josephem J. Robertsem vytvořilo státní elitu, což se nelíbilo původnímu obyvatelstvu. Ne, že by neexistovaly snahy o integraci původních obyvatel, ale s velkým úspěchem se nesetkaly. Podpora ze strany Spojených států i evropských mocností navíc končila právě u zmíněných elit, což ještě více rozevíralo pomyslné nůžky.
Charles King, prezident Libérie c letech 1919 - 1930.
To bylo tedy pozadí liberijské politiky v 19. století. Od roku 1878 pak držela moc v zemi tzv. Strana pravých whigů, anglicky True Whig Party. A právě za ní kandidoval do prezidentských voleb jistý Charles Dunbar Burgess King. Ten dělal kariéru už od začátku století, působil jako generální prokurátor a poté jako ministr zahraničí. Mimochodem, v této funkci se účastnil i pařížské mírové konference v roce 1919. Ve stejném roce se stal prezidentem Libérie.
A nyní se dostáváme k tomu podstatnému, tedy k volbám v roce 1927. V nich se King ucházel o třetí mandát a soupeřem mu byl Thomas J. Faulkner z Lidové strany. Registrovaných voličů bylo v Libérii 15 000. Faulkner jich dostal 9 000. Máte pocit, že vyhrál, protože King mohl mít maximálně 6 000 hlasů? To se ale mýlíte.
Charles King totiž zvítězil s počtem 243 000 hlasů. Ano, čtete správně. King dostal 15× více hlasů, než kolik bylo v Libérii voličů. Jinak řečeno, jeho výsledek byl 1 620 %. To je výsledek, který mu musí závidět každý diktátor.
Prezidentem se každopádně stal, odstoupit musel až o tři roky později a to ze zcela jiných důvodů. A True Whig Party? Ta si udržela moc až do roku 1980.
