Článek
Kdo byl Magellan?
Fernão de Magalhães (budeme používat přepis Magellan) se narodil v Portugalsku v roce 1480, tedy 12 let před slavnou plavbou Kryštofa Kolumba. Byla to doba, kdy se dvě přední evropské mocnosti, Španělsko a Magellanovo rodné Portugalsko, přetahovaly o nadvládu nad dovozem koření z oblasti dnešní Indonésie. Koření jako hřebíček nebo skořice bylo v té době cennější než zlato a šlo tedy o obchod prvořadého významu.
Smlouva, kterou zaštítil sám papež, ale rozdělila svět mezi obě země tak, že Portugalcům ponechala kontrolu nad námořní trasou kolem Afriky. V té době šlo o jedinou námořní cestu do Asie, která umožňovala obchodníkům za kořením cestovat.
Za španělským králem ovšem dorazil zkušený portugalský námořník, kterým nebyl nikdo jiný než Fernão de Magalhães, a nabídl mu, že najde západní cestu k ostrovům koření. Proč ale Portugalec nabízel své služby konkurenci? V Portugalsku nejen, že mu na výpravu nedali prostředky, ale ještě tam byl obviněn z neoprávněného prodeje kořisti získané v jedné z bitev, které se účastnil (po zranění z bitvy i kulhal). To mořeplavce tak rozzlobilo, že se vzdal portugalské národnosti a přeběhl na druhou stranu. Tím si ovšem u Portugalců moc popularity nezískal a dodnes mu to mají za zlé.
Fernão de Magalhães, známý též jako Magellan. Jeho výprava jako první obeplula svět.
Cesta kolem světa
O nalezení západní cesty do Asie se pokoušel už Kolumbus. Náhodou přitom narazil na Ameriku. I když on sám si asi až do konce života myslel, že se do Asie dostal, začínalo být zřejmé, že to tak není a bude potřeba cestovat dále na západ. Jak ale Ameriku překonat? To nikdo netušil. Magellan věřil, že to zvládne.
Od španělského krále dostal pět lodí a posádku, v níž byly zastoupeny snad všechny národnosti, které měly v Evropě co do činění s mořem. To vedlo k tomu, že nebyla nouze o konflikty. Jednotlivé národnosti se mezi sebou nesnášely, a i kapitáni plavidel nevykazovali zrovna týmového ducha. Jednu věc ale měli všichni společnou: svorně nesnášeli krutého a bezcitného Magellana.
S problémy se výprava potýkala od samého počátku. Bouře v Atlantiku, vzpoury posádky i dezerce jednoho z kapitánů i s lodí morálce mužstva zrovna neprospívaly. O Magellanově osobnosti mimochodem svědčí i jeho reakce na jeden z pokusů o vzpouru. Námořníky, kteří se jí účastnili, dal popravit a pověsit ze stěžňů hlavou dolů pro výstrahu. Důstojníky pak rovnou nechal rozčtvrtit.
Náplastí byl pro námořníky pobyt na pobřeží dnešní Brazílie, kde měli dostatek všeho a domorodci k nim byli velmi vstřícní. Není divu, že se jim příliš nechtělo plout do neznáma v době, kdy na jižní polokouli začínala zima.
Magellan sice skutečně našel cestu mezi jižním cípem Jižní Ameriky a Ohňovou zemí, který mu umožnil proplout do oceánu, kterému právě on dal jméno Tichý, pak se ale projevila stejná chyba, jakou udělal i Kolumbus.
O tom, že je Země kulatá, ve středověku oproti naší zažité představě nepochyboval nikdo, kdo v té době zakopl o nějaké vzdělání. Problém nebyl v tom, jestli se dát Země obeplout, problém byl ve vzdálenostech. A ty hrubě podcenil jak Kolumbus, tak Magellan.
Magellanova představa byla, že když našel cestu kolem Jižní Ameriky, má vyhráno. Jenomže dny a týdny ubíhaly a země nikde. Námořníci pili zkaženou vodu, jedli krysy ze skladu nebo dokonce kůži ze stěžňů. Mnozí zemřeli, jiní onemocněli. Teprve po třech měsících dorazila výprava k Filipínám.
Tam se ovšem v duchu doby rozhodl Magellan přivádět domorodce na křesťanskou víru. A to se mu stalo osudným. Někteří se sice skutečně nechali pokřtít, ale především proto, aby si ze Španělů udělali spojence v boji s ostatními domorodými kmeny. Ti, kteří tak neučinili, chtěl Magellan potrestat vypálením vesnice. Trestná výprava se vylodila, ale lodě zůstaly kvůli hloubce daleko od břehu. Španělé se najednou ocitli v obklíčení velkou přesilou. Sám Magellan byl zasažen otráveným šípem a následně ubodán oštěpy. To se psal 27. duben 1521 (Na Filipínách je to dodnes státní svátek).
Magellan je tak paradoxně považován za první člověka, který obeplul svět, zcela chybně, zahynul totiž předtím, než se mu to povedlo. Zbytku výpravy se nicméně cíl podařil a po třech letech se přeživší námořníci vrátili do Španělska. Na začátku bylo 5 lodí a 270 mužů. Zpět se vrátila jediná loď a 17 námořníků…
