Hlavní obsah

Metuzalém: nejstarší borovici světa táhne na 5 000 let. Její potomek je i v Praze

Foto: Oke, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons

Prostředí, ve kterém roste i Metuzalém.

Život stromů se většinou počítá na lidské generace a jsou pro nás symbolem dlouhověkosti. Borovice pojmenovaná Metuzalém je ale unikátem i mezi stromy. Její věk je skutečně úctyhodný.

Článek

Seznamte se s Metuzalémem

V nehostinné krajině kalifornského pohoří White Mountains roste strom, který začal klíčit v době, kdy v Egyptě ještě nestály žádné pyramidy a lidstvo se teprve učilo, jak zpracovat bronz. Borovice dlouhověká (latinsky Pinus longaeva), známá pod jménem Metuzalém, je považována za jeden z nejstarších samostatně žijících organismů na naší planetě. Věděli jste ale, že unikátní genetické dědictví tohoto prastarého stromu zapustilo kořeny i u nás v Česku? Ale popořádku.

Borovice dlouhověká obývá extrémní ekosystémy tzv. subalpinského pásma ve výškách od 2 900 do 3 400 metrů nad mořem, konkrétně na pomezí států Kalifornie, Nevada a Utah. Podmínky v této oblasti jsou jen pro ty nejdrsnější organismy. Charakteristické jsou pro tuto oblast kruté zimy, vichřice i kamenitá půda s téměř nulovým obsahem živin.

Foto: Dcrjsr, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons

Takhle nějak vypadá i Metuzalém.

Smrt se Metuzaléma netýká

Právě uvedené extrémní podmínky jsou ale trochu paradoxně klíčem k „nesmrtelnosti“. V hustém lese by strom musel soupeřit o světlo a podlehl by požáru nebo nějaké chorobě, houbové infekci apod. V izolovaných White Mountains je to ale jinak. Tady roste borovice dlouhověká extrémně pomalu, typicky přibude na průměru kmene méně než 0,2 milimetru za rok. Dřevo je díky tomu mimořádně husté a nasycené pryskyřicí, což jej chrání před hnilobou, hmyzem i bakteriemi.

A pak je tady schopnost postupného odumírání kůry. Pokud nepříznivé klima neumožňuje vyživovat celý strom, odumře převážná část kmene i větví. Míza proudí pouze úzkým pruhem živého pletiva k jediné větvi, která nadále plní svoji funkci. Mrtvé dřevo neuhnívá, ale je větrem obrušováno do fascinujících tvarů.

Stáří Metuzaléma odhalil v roce 1957 americký vědec dr. Edmund Schulman z Arizonské univerzity. Pomocí speciálních metod odebral vzorek dřeva bez poškození stromu a následně zjistil, že stáří stromu přesahuje 4 700 let. Aby se zabránilo vandalizmu a poškození kořenového systému tohoto unikátního stromu turisty, roste Metuzalém v utajené části chráněné rezervace bez jakékoliv informační tabulky.

Potomek Metuzaléma v Česku

V září roku 2006 byl do České republiky slavnostně dovezen přímý potomek nejstaršího stromu světa. Šlo o semenáček vypěstovaný ze semene odebraného z mateřského Metuzaléma

Projekt přepravy a aklimatizace vzácného potomka, přezdívaného Metuzalémek, zorganizovala Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci se společností 3M Česko. Získat přímého genetického potomka ze stromu podléhajícího přísné americké federální ochraně vyžadovalo samozřejmě dlouhá jednání a dodržení certifikovaných mezinárodních postupů.

I po téměř dvaceti letech růstu zůstává Metuzalémek drobným stromečkem. Zatímco běžná borovice naroste za rok o desítky centimetrů, potomek Metuzaléma přirůstá pouze v řádu milimetrů. Ale to je v pořádku, tak to má být. Podstatné je, že Prahu bude obývat možná i za dalších tisíc let.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz