Článek
Záhadný plaz
V červenci roku 2025 představili paleontologové světu nového plaza žijícího v období triasu z francouzského pohoří Vogézy. A vyvolali tím v evoluční biologii malou revoluci. Tvor, který dostal vědecké jméno Mirasaura grauvogeli žil tedy před asi 247 miliony let, byl drobný a na délku měřil přibližně třicet centimetrů. Byl specializován na pohyb ve větvích a lov drobné kořisti.
Jeho hlava byla malá, vzadu klenutá a směrem dopředu se zužovala do jemného, protáhlého čenichu. Jinými slovy, připomínala ptáky.Úzký čenich fungoval pravděpodobně jako pinzeta, umožňoval totiž plazovi vybírat drobný hmyz z prasklin v kůře stromů. Pobřežní říční delty tehdejší střední a západní Evropy zaplňovaly primitivní jehličnany, přesličky a kapradiny, v jejichž korunách se rozvíjela nová společenstva hmyzu a drobných obratlovců. To byl svět Mirasaura grauvogeli.
Foilie Mirasaura graugoveli ukazuje, že jeho hřbetní „opeření“ mohlo narůst do skutečně úctyhodných rozměrů.
Jak to bylo s jeho peřím
Největší pozornost však nepřitahuje samotná kostra, nýbrž zajímavý hřbetní hřeben. Tvořila jej řada dlouhých kožních výrůstků, které směřovaly šikmo vzhůru a dozadu. Z bočního pohledu tvořily mohutnou vějířovitou strukturu. Tyto útvary sice nebyly pravým ptačím peřím, přesto se mu na první pohled podobaly. Podrobné analýzy pak ukázaly, že tyto výrůstky měly strukturu podobnější právě peří než šupinám.
Možná vás napadlo, že to přece není objevné, neboť dinosauři přece peřím disponovali. To je věc, o které už dnes nikdo nepochybuje. Na tomto místě je třeba si ujasnit jednu zásadní věc: Mirasaura grauvogeli nebyl dinosaurus. Tento plaz žil zhruba o patnáct milionů let dříve, než se objevili nejstarší známí dinosauři a téměř o sto milionů let před praptákem Archaeopteryxem.
Co to znamená? Především jde o další ukázku toho, že příroda dokáže v různých vývojových liniích nezávisle na sobě dospět k podobným vývojovým mechanismům a dospět k překvapivě podobným řešením dávno předtím, než se rozvine skupina, kterou si s daným znakem spojujeme dnes.
Zapomenutý poklad
Velmi zajímavý je však i způsob, jakým se fakta o tomto plazovi dostala na světlo světa. Francouzský amatérský paleontolog Louis Grauvogel sbíral v první polovině 20. století desítky let fosilie. Nashromáždil přitom tisíce mimořádně zachovalých zkamenělin hmyzu, korýšů, rostlin i drobných obratlovců, které uchovával ve své soukromé sbírce.
Teprve v roce 2019 získalo Grauvogelovu sbírku Státní přírodovědné muzeum ve Stuttgartu. Tým paleontologů podrobil nálezy detailnímu výzkumu a „posvítil“ si na ně moderními zobrazovacími metodami. Ukázalo se, že záhadné vějířovité útvary skutečně vyrůstaly přímo ze hřbetní linie malého plaza a tvořily souvislý hřeben. Vědecký článek publikovaný v časopise Nature v roce 2025 tak definitivně zařadil tento nález mezi nejpozoruhodnější paleontologické objevy posledních let.
