Článek
Cesta na ulici
Napadlo vás někdy, že vše, co máte, tedy práci, domov a bezpečné zázemí, nemáte do budoucna nijak rezervováno? Životní zvraty mohou člověka velmi rychle přivést do světa, který pro něj do té doby vlastně neexistoval. Cest, které vedou na ulici, je celá řada. Lemovány mohou být alkoholem, finančními problémy, špatnými mezilidskými vztahy, nebo prostě jen nepřejícím osudem.
Příběhy bezdomovců, drogově závislých nebo lidí, kteří prodávají svá těla, jsou tak rozmanité, jak si jen lze představit. Někdo se na ulici přesouvá prakticky rovnou z dětského domova či výchovných ústavů, aniž by měl na světě kohokoliv, kdo by se o něj jakkoliv zajímal. Jiný naopak svojí vlastní vinou zahodil šťastné dětství a dospívání. Třetí se na ulici dostal již v pokročilejším věku a z toho či onoho důvodu už jen vzpomíná na dobu, kdy měl vlastní fungující rodinu a dobrou práci.
Co člověk, to jiný příběh. Zobecňování a odsuzování bez znalosti faktů zde opravdu nemá místo. Každý, koho postihlo životní neštěstí a ocitl se na ulici, se ale musel naučit fungovat ve zcela jiném světě. Tento svět sdílí s tím naším čas i prostor, ale jako by fungoval mimo náš dosah. Tento svět má svá vlastní nemilosrdná pravidla, a přesto se v něm řada lidí nejen naučila žít, ale dokonce jej ani nechce opustit. Je to svět, ve kterém si po určitou dobu můžete užívat opravdové svobody, současně se ale velmi rychle může stát smrtícím.
Noční Praha: zdánlivě idylická, ale zvláště pokud žijete v tom druhém světě, je ve skutečnosti temná a drsná
Poznat paralelní svět
Fakt, že se dnes nabízejí zážitkové programy, které lidem tento svět přibližují a ukazují skutečně z první ruky, má dva rozměry. Velký zájem je o procházky noční Prahou s průvodci, kteří znají toto temné podsvětí dobře. Proč tomu tak je, když v běžném životě většina lidí tento svět podvědomě nevnímá a ani vnímat nechce? Částečně jde samozřejmě o jistou formu perverzní fascinace lidmi, kteří spadli na úplné dno. Láká nás to ze stejného důvodu, z jakého čteme bulvární tisk, nebo černou kroniku. Má to však i svojí druhou vrstvu.
Projekty jako je pražský Pragulic, který již posbíral celou řadu ocenění, nejsou vedeny motivací v podobě zisku. Jejich hlavním cílem je zbořit onu zeď, která odděluje náš svět od toho druhého. Vidět Prahu z jiného pohledu, jako prostor, kde se to hemží prostitutkami a prostituty, drogovými dealery, nebo lidmi bez domova, dokáže člověku otevřít oči a na město bude od té doby pohlížet trochu jinak. Současně ale taková procházka ukáže člověku i to, že ne každý, kdo žije v tom druhém světě si automaticky zaslouží odsouzení a opovržení.
Zdroje informací: https://www.metro.cz/praha/byl-jsem-slapka-co-mela-sarm-pruvodce-karim-ukazuje-odvracenou-tvar-prahy.A140428_120103_metro-extra_rab
webové stránky Pragulic
